Makroekonomické ukazatele nejsou všechno
Makroekonomické ukazatele nejsou všechno
Václav Klaus se tváří, že neví to, co ví
Předseda vlády Václav Klaus se nikdy nestyděl na slavnostních brífincích interpretovat optimisticky fakta, o kterých sám dobře ví - a v méně slavnostních rozhovorech to bez problémů připouští - že optimistická buďto vůbec nejsou, nebo mají přinejmenším svoji stinnou stránku. Něco takového patří patrně k umění politické hry a nestojí to většinou za komentář. Svůj výrok na brífinku po setkání s portugalským ministerským předsedou však tentokrát český premiér přece jen poněkud přehnal. Doslova řekl: splnění kritérií ES není pro ČR nijak mimořádně obtížné, už dnes bychom mohli splnit hlavní makroekonomická kritéria, která - pokud vím - může splnit ze zemí ES pouze Lucembursko. Dále pak upřesnil, že má na mysli nezaměstnanost v ČR, která je nejnižší v Evropě (2,8%), přebytek státního rozpočtu, nulu státního dluhu a nízkou míru inflace.
Nízká nezaměstnanost není jenom plus
Nejprve se musíme zmínit o jedné důležité věci: neexistuje a nikdy neexistovalo nic jako kritéria pro vstup do ES. Maastrichtská dohoda pouze stanoví určitá pravidla, která musí všechny členské země splnit do roku 1999, aby mohla začít fungovat například měnová unie. Fakt, že některá země splňuje maastrichtské podmínky, ovšem vůbec nezakládá nárok být členem ES. Právě skutečnost, že společenství nestanovilo pro nové uchazeče ani pevná kritéria pro vstup, ani přesný jízdní řád, trápí země střední…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
