Vojáci a politici
Vojáci a politici
V Praze se jednalo o evropské bezpečnosti
Jednání je levné, prohodil americký letecký důstojník, ale stojí peníze na nákup dobré whisky. Jeho slova byla očividně určena publiku strategických specialistů a analytiků ze zemí NATO a bývalého Varšavského paktu na konferenci o vojenské doktríně, uspořádané v polovině dubna pod záštitou Mezinárodního fóra Univerzity Karlovy. Západní vojenští stratégové a politici vědí již od roku 1989, nebo možná ještě déle, že NATO splnilo své původní poslání, totiž odstrašit náhlý a masívní útok na západní Evropu z východu, a že napříště bude bezpečnost v Evropě ohrožovat etnické napětí, nacionalismus a politická nestabilita v bývalých komunistických zemích. Nejhorší možný scénář, jaký tyto analýzy předpokládaly, se naplnil v Jugoslávii, ale Evropa stále postrádá účinné mechanismy k vyřešení těchto a k zabránění dalším konfliktům v budoucnu.
Dva modely evropské bezpečnosti
Na pražské konferenci se ukázal zásadní poznatek: přes všechny řeči o spolupráci mezi bývalými nepřáteli a o koordinaci vojenské politiky ve skutečnosti existují dva rozdílné modely budoucí evropské bezpečnosti. První, jenž prosazují především středoevropské státy, počítá s NATO jako s pokračujícím jádrem budoucí bezpečnostní struktury, přičemž státy na východ od něj by se k této struktuře připojovaly, jakmile by byla jejich vojenská technika slučitelná s NATO a jakmile by byly jejich politické systémy nade vši pochybnost…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.