Máme strach z Němců, nebo z kapitalismu?

Před rokem a půl jsem musel dát do opravy svůj volkswagen. V Praze tehdy byl jediný servis specializovaný na tuto značku. Trvalo tři týdny, než se uvolnil termín. Po vyřízení všech formalit mě pochopitelně zajímalo, jak dlouho bude oprava trvat. Dozvěděl jsem se, že další tři týdny. Pro člověka přivyklého úrovni služeb na Západě přesáhla tato lhůta i nejčernější očekávání.Před pár dny musel můj vůz opět do opravy. Volkswagen nyní v Praze vlastní dva opravárenské podniky. Odhad škody trval čtvrt hodiny, volný termín byl za tři dny, další den trvala oprava. Autoservis je obyčejná, všední služba, za niž zákazník platí. To je vše.

Není důvod dělat zvláštní reklamu Volkswagenu. Ostatní západní automobilky se od něj neliší. Přesto tento příběh ilustruje, co je v podstatě předmětem debaty o „německém kapitálu“: jak prolomit šlendrián státního hospodářství, nezájem, skřípající organizaci, nevrlost, a tím usnadnit každodenní život lidí.

Světový trh nemá alternativu

V Československu začala hospodářská reforma. Jednou z jejích priorit je začlenění ČSFR do světového trhu. Ten se příliš neohlíží na počet pracovních míst v podniku Křižík, ani na pracovní podmínky v bolivijských cínových dolech. Integrace do světového trhu znamená především modernizaci průmyslu, rozvoj infrastruktury, funkčních služeb, vzdělávání a zvyšování kvalifikace. Takový program samozřejmě stojí nepředstavitelné sumy peněz a nelze ho zvládnout pouze vlastními silami. Izolace je…