Česko(-)Slovensko není samozřejmostí
Česko(-)Slovensko není samozřejmostí
Třiasedmdesát let oproti tisícileté odlišnosti
Nacházíme se pravděpodobně krátce před rozpadem československého státu. Lze očekávat, že především v českých zemích se bude hlasitě klást otázka „kdo to zavinil“. Nejčastější odpovědí bude patrně tvrzení, že základním vkladem do této krize byla zdrženlivost až bojácnost české reprezentace.Federální a české polistopadové politice (především v podání prezidenta Havla a premiéra Pitharta) se však zvoleným postupem zřejmě spíš podařilo rozklad federace oddálit; zabránit mu totiž v žádném případě nemohla. O budoucím rozpadu Československa se rozhodlo 17.listopadu 1989, kdy se zhroutil komunistický režim. K pochopení tohoto konstatování, jež bude (asi hlavně uším starší generace) znít kacířsky, je třeba krátkého exkursu do historie česko-slovenských vztahů.Od roku 1918 téměř až do současnosti česká a většinou i slovenská historiografie a publicistika vyzvedávaly pozitivní stránky domněle bohatých česko-slovenských vztahů v minulosti a přičinlivě retušovaly jejich méně přívětivou tvář. Dělo se tak za první republiky i po roce 1948 zjevně z politických důvodů. Odlišný pohled vedený snahou po objektivitě však přináší jiný obrázek. Zjišťuje, že styky Čechů a Slováků před rokem 1918 byly ve srovnání s kontakty Čechů s Němci, resp. Slováků s Maďary, dosti sporadické, že o trvalejším a výrazném vzájemném ovlivňování nelze hovořit. Po roce 1918 pak bylo česko-slovenské soužití v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
