Bitva o světlo nad Prahou
Kvůli výměně veřejného osvětlení v hlavním městě mluví aktivisté o apokalypse, vedení městské firmy zase o extremistických požadavcích
Bez větší veřejné pozornosti tady už nějaký čas probíhá proměna barev, které prosvětlují noc v českých obcích. Do všech stran zářící oranžové světlo vysokotlakových sodíkových výbojek nahrazuje v pouličních lampách studenější bílá technologie LED. Její propagátoři a fanoušci doufají v energetické úspory a větší bezpečnost v lépe osvětlených ulicích, odpůrci ve změně vidí rizika pro spánek i zdraví lidí a pravidelný rytmus přírody.
Spor nyní z odborných konferencí a debat probublal na veřejnost, v hlavním městě totiž proti světelné novotě vznikla petice Chraňme pražskou noc, která za čtyři týdny nasbírala přes 10 tisíc podpisů, a komunální politici už proto přemýšlejí, jestli půjde v září o jedno z velkých témat komunálních voleb. Nebylo by divu, protože za proměnou nočního osvětlení, která probíhá v Praze, po celém Česku i ve značné části západní Evropy, stojí otázky týkající se života každého z nás.
Apokalypsa?


Jedním z autorů petice je Hynek Medřický, podnikatel a expert zabývající se vlivem umělého světla na zdraví lidí i přírody. V médiích už dlouhé roky vystupuje jako bojovník proti modrému světlu, jelikož pokud jsou lidé vystaveni tomuto fenoménu (známému z obrazovek počítačů, telefonů, reklamních poutačů a dalších zdrojů) dlouho v nočních hodinách, může to mít podle lékařských studií negativní dopad na jejich spánek, zvyšovat riziko depresí, obezity nebo kardiovaskulárních onemocnění. Medřický sám vyvinul a ve svých obchodech prodává speciální žárovku zabezpečující svým majitelům světlo nepoškozující zdraví.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















