Hrdinové pod Karpaty
Události u Rozvegova jsou připomínkou odvahy při obraně československých hranic
Bitva o Rozvegovo
datum: 6. ledna 1939
místo: Rozvegovo, předměstí Mukačeva, Podkarpatská Rus cíl: obsadit okupované pravobřežní předmostí řeky Latorice
výsledek: po počátečním úspěchu a obsazení předmostí došlo k obnovení předchozího stavu
ztráty: na čs. straně pět padlých a osm raněných, na maďarské straně ztráty mnohonásobně vyšší
Od Jasině do Aše, republika je naše.“ Tak zněl dobový slogan, který načrtával pomyslnou čáru dlouhou více než 1200 kilometrů mezi nejvýchodnějším a nejzápadnějším místem prvorepublikového Československa. Podkarpatskou Rus, region, kde spolu žili Rusíni, Němci, Maďaři, Židé, Češi, Moravané, Slováci a Romové, Čechoslováci oficiálně spravovali pouhých dvacet let, ale i za tuto krátkou dobu dokázali vytvořit „ostrov“ demokracie a prosperity, kterou vyslaní úředníci, učitelé i podnikatelé včetně novodobých turistů tomuto území přinášeli.
Nejvýchodnější část země, na mapě vypadající jako přívěsek, bývá někdy označována coby periferie Československa. O tom, že takto vnímána nebyla, svědčí události, kdy „periferii“ českoslovenští vojáci se zbraní v ruce hájili do posledních sil. Jména padlých vojáků u Rozvegova jako Eliáš Kolačuk, František Vystrčil, Antonín Kopeček, Jan Slanina a Josef Tyšer už sice málokomu něco řeknou, nicméně…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.