Oslavy revoluce zajímají svět a zlobí ústavní činitele
Kdyby záleželo na aktivitě ústavních institucí od prezidenta přes vládu, parlament až k politickým stranám, zůstaly by oslavy deseti let svobody pouze u kladení kytiček na Národní třídě. Naštěstí je zastoupili dnešní a „listopadoví“ studenti. Společnost 89 v čele s listopadovým vůdcem Janem Bubeníkem zařídila na Pražském hradě za účasti všech světových lídrů konce osmdesátých let debatu „Deset let poté“, přímo přenášenou největší světovou zpravodajskou televizí CNN, řadu veřejných debat, a dokonce i sobotní lidové oslavy na Václavském náměstí. Dnešní studenti rovněž pořádali debaty, koncerty a průvod Prahou. Výsledkem nebyla pouze důstojná oslava výročí revoluce, ale i spontánní diskuse o současných poměrech.
Předehra filozofů
Vzpomínkový týden zahajuje v úterý 16. listopadu debata s šesti vůdci studentské stávky z roku 1989 – Monikou Pajerovou, Janem Bubeníkem, Vlastimilem Ježkem, Martinem Mejstříkem, Markem Bendou a Pavlem Žáčkem – a se dvěma zástupci Akademického klubu, kteří v únoru 1948 protestovali proti komunistickému puči. Do auly pražské filozofické fakulty na ně přišlo šest set současných studentů. „Příjemně nás to překvapilo. Původně jsme očekávali, že přijde maximálně pár desítek zvědavců,“ pochvaluje si moderátor setkání a student filozofie Petr Koura. Při dvouhodinové debatě nikdo z řečníků neopomněl dodat, že i dnes je co napravovat a proti čemu protestovat: „Deset let poté jsme ve…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
