Česko-slovenský Hollywood

V únoru 1989 si Pavel Škarýd, sedmadvacetiletý mechanik bytového podniku a člen undergroundové kapely Orchestr Bissext, pronajal část žateckého Junior klubu. Důvodem, protože vždycky musí být nějaký důvod, byla oslava vlastního sňatku. Vzhledem k nutnému papírování se věc domlouvala s měsíčním předstihem.

14. března, den před plánovanou slávou, přijeli na žatecký byťák Havelka. s Knotkem, dva příslušníci StB z Loun, a bez jakéhokoli vysvětlování odvezli Pavla Š. „na pohovor“. V úřadovně místního oddělení mu pak zaprvé sdělili, že „akce“ v Junioru je zakázaná, a zadruhé, že „ještě nikdy nikoho nezmlátili“, ale jemu asi pár přes hubu dají. Pro lepší pochopení svůj úřední výkon doprovodili otcovským taháním za vlasy a vousy. Pak následoval transport do klubu, zrušení pronájmu a na rozloučenou ještě kuriózní výhrůžka: bude-li v sobotu odpoledne na žateckém náměstí „nějak moc cizích lidí“, dostane Škarýd pořádkovou pokutu.

V časové tísni se nepodařilo odvolat všechny pozvané hosty, takže někteří přece jen přijeli. Večírek probíhal v rodinném domku novomanželů. Od 16.00 tábořili pod okny Havelka s Knotkem a kontrolovali situaci. Úderem desáté začali obcházet sousedy a přemlouvali je ke stížnostem na rušení nočního klidu. Nikdo neměl zájem, jeden soused je dokonce přímo vyhodil. Z nezbytí tedy nakonec udání napsali sami: prý na ně při výkonu služebních povinností svatebčané křičeli z okna „sprosté nadávky“. Tím jejich aktivita pro ten den skončila a oba hrdinové ve služební…