Česko-slovenský Hollywood
Jak se žilo v Žatci roce 1989. (Sport, listopad 1989)
V únoru 1989 si Pavel Škarýd, sedmadvacetiletý mechanik bytového podniku a člen undergroundové kapely Orchestr Bissext, pronajal část žateckého Junior klubu. Důvodem, protože vždycky musí být nějaký důvod, byla oslava vlastního sňatku. Vzhledem k nutnému papírování se věc domlouvala s měsíčním předstihem.
14. března, den před plánovanou slávou, přijeli na žatecký byťák Havelka. s Knotkem, dva příslušníci StB z Loun, a bez jakéhokoli vysvětlování odvezli Pavla Š. „na pohovor“. V úřadovně místního oddělení mu pak zaprvé sdělili, že „akce“ v Junioru je zakázaná, a zadruhé, že „ještě nikdy nikoho nezmlátili“, ale jemu asi pár přes hubu dají. Pro lepší pochopení svůj úřední výkon doprovodili otcovským taháním za vlasy a vousy. Pak následoval transport do klubu, zrušení pronájmu a na rozloučenou ještě kuriózní výhrůžka: bude-li v sobotu odpoledne na žateckém náměstí „nějak moc cizích lidí“, dostane Škarýd pořádkovou pokutu.
V časové tísni se nepodařilo odvolat všechny pozvané hosty, takže někteří přece jen přijeli. Večírek probíhal v rodinném domku novomanželů. Od 16.00 tábořili pod okny Havelka s Knotkem a kontrolovali situaci. Úderem desáté začali obcházet sousedy a přemlouvali je ke stížnostem na rušení nočního klidu. Nikdo neměl zájem, jeden soused je dokonce přímo vyhodil. Z nezbytí tedy nakonec udání napsali sami: prý na ně při výkonu služebních povinností svatebčané křičeli z okna „sprosté nadávky“. Tím jejich aktivita pro ten den skončila a oba hrdinové ve služební…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
