Byl to šok. Skvělý
Komunisté v prosinci 1988 ustoupili a povolili demonstraci nezávislých hnutí. Poprvé a naposledy.
Na sklonku roku 1988 se opozice vůči totalitnímu režimu rozhodla uspořádat demonstraci k mezinárodnímu Dni lidských práv, který připadá na 10. prosince. Členové nezávislých hnutí chtěli komunistickému vedení státu připomenout, že právě lidská práva hrubě porušuje. Země měla čerstvě za sebou protesty na výročí srpnové invaze a založení Československa – největší za uplynulých dvacet let –, jež režim tvrdě rozehnal obušky a vodními děly. Ani s prosincovým setkáním to nevypadalo dobře. Do deštivého odpoledne na jednom žižkovském náměstí ale tehdy šťastně zasáhly dějiny.
Pojďme to zkusit
Zástupci nezávislých hnutí ohlásili demonstraci ke Dni lidských práv na Václavské náměstí a 5. prosince dostali zamítavou odpověď. Úřednice Obvodního národního výboru pro Prahu 1 se podle předpokladu odvolala na vyhlášku přijatou účelově před 28. říjnem, která zakázala na území Prahy 1, s odkazem na ochranu památek, veškerá veřejná shromáždění mimo těch pořádaných Národní frontou, tedy de facto komunistickou stranou.
Potud nešlo o nic překvapivého. V dopise však úřednice Eva Baráková – stejná, která předtím zakázala demonstraci k 28. říjnu – ještě dodala, že pokud chtějí oznamovatelé „pořádat tuto akci na vhodném místě mimo pražskou památkovou zónu“, ať se obrátí na příslušný odbor Prahy nebo konkrétní obvodní národní výbor vytipované městské části.
„Příliš jsme nevěděli, jak tomu rozumět,“ vzpomíná na nečekaný moment advokát Stanislav Devátý, tehdy mluvčí Charty 77 a jeden z…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
