Křeček mi zakázal chodit i na porady. Končím, už na ten boj nemám sílu, říká Šimůnková
 
Křeček a Šimůnková
Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková a ombudsman Stanislav Křeček vystoupili 20. února 2020 v Brně na tiskové konferenci poté, co Křeček převzal agendu veřejného ochránce práv od své předchůdkyně Anny Šabatové • Autor: ČTK, Zehl Igor

Dlouhodobý nelad na ombudsmanství právě vyvrcholil: zástupkyně veřejného ochránce práv Monika Šimůnková ve středu oznámila rezignaci. Ombudsman Stanislav Křeček jí koncem června vzal všechny spisy a veškerou agendu, a nově ji zakázal chodit i na právní porady instituce.

O odchodu jste uvažovala dlouho. Co se stalo teď, že jste se rozhodla?

Finální kapkou byl náš poslední rozhovor, kdy jsem se šla ombudsmana po projednání na petičním výboru zeptat, jak budeme pokračovat. A požádala jsem, aby mi vrátil mou agendu. Alespoň nějakou. Řekl, že mi nic nevrátí, navíc mi řekl, že se nemám účastnit ani našich interních právních porad. To mi přišlo naprosto skandální - že já coby zvolený zástupce veřejného ochránce práv nesmím na interní porady.

A co tedy bylo výsledkem vašeho rozhovoru? Co jste se dozvěděla, že máte dělat?

Řekl, že jediné, co mi nabízí, je, že mě bude úkolovat ad hoc, pověřovat nějakými konkrétními úkoly. Například prezentací na zahraniční konferenci nebo vedením nějaké pracovní skupiny. To ale není role pro zvoleného zástupce veřejného ochránce práv - čekat, zda někdy možná dostane nějaký úkol a jinak nedělat nic. Další věcí bylo zjištění, jaké podklady dal a co prezentoval na sněmovním petičním výboru, kam jsme byli k situaci v kanceláři předvoláni. Předložil tam naprosto nepravdivé informace o mých údajných průtazích ve spisech. Využil interní tabulku mé právní asistentky, kterou předělal ve svůj prospěch - dal tam nepravdivá data. A tím argumentoval na petičním výboru před poslanci. Už jsem sice některým doložila, že ty informace nebyly pravdivé, tedy že jsem se svým spisům na rozdíl od něj pečlivě věnovala, ale zdá se mi neuvěřitelné, že něco takového udělá veřejný ochránce práv.

Po petičním výboru vedeném Tomiem Okamurou, který postupoval úplně jinak než předtím Senát, jenž Křečka vyzval, aby se k vám začal chovat s respektem a upravil svou rétoriku, se mezi vámi tedy nezměnilo nic…

Ne. Poté, co ombudsman předložil petičnímu výboru nepravdivé informace o mé práci, co přijal výbor neutrální usnesení a jeho předseda pak prezentoval problém v kanceláři ombudsmana jako náš osobní spor, vyložil si to vše pan Křeček tak, že mi agendu odebral oprávněně. S tím samozřejmě naprosto nesouhlasím.

Čtěte také: Je Křeček rasista? Především je naprostý amatér

Váš poslední rozhovor s ombudsmanem se odehrál po petičním výboru, tedy před měsícem. Od té doby jste přemýšlela, zda odejdete? A co vše jste brala v úvahu?

Měla jsem dovolenou, pan Křeček měl také dovolenou, byla jsem též nemocná - a celou dobu jsem zvažovala odchod. Radila jsem se s různými lidmi, a nakonec jsem se rozhodla, že tohle už je pro mě krajní mez, za kterou nemohu jít. Došla jsem k závěru, že setrvat by znamenalo nechat ještě víc a trvale degradovat pozici zástupce veřejného ochránce práv. Nechtěla jsem být příkladem, precedentem pro budoucnost, co všechno je možné se zástupcem veřejného ochránce práv udělat, pokud má odlišné názory než ombudsman. Jsem ráda, že se ukazuje, jak je nutná novela zákona o veřejném ochránci práv - že to snad může přispět ke změně. Ale nejsem samozřejmě ráda, že figurantem v této extrémní situaci dovedené ad absurdum jsem právě já; je to pro mě krajně nepříjemné. Ale je to tak a já už v té funkci po zásazích pana Křečka nemám kam dál jít. Nemám co dělat, jsem ve funkci, do které jsem byla zvolena, ale nemám práci, pro kterou jsem byla zvolena a kterou jsem měla ráda - a pouze formálně zůstávat nehodlám. Nechci vykonávat tuto funkci pro funkci. Šla jsem pracovat pro lidi, pomáhat lidem, k tomu jsem byla zvolena, a to mi pan Křeček znemožnil. Tedy budu pracovat pro lidi někde jinde, kde mě nikdo nebude šikanovat.

Jak vám Stanislav Křeček vysvětlil, že kromě odebrání přístupu k případům a spisům nesmíte ani na právní porady kanceláře?

Je naprosto absurdní, že k tomu dochází v kanceláři veřejného ochránce práv, který má být přitom tím prvním, kdo by měl chránit lidi před diskriminací. Konkrétně to jsou každotýdenní porady, kde se probírají veškeré odborné věci a je naprosto jasné, že by tam zástupce ombudsmana měl být. Říkal mi od začátku, že on sám - údajně - také nemohl na tyto porady chodit, o čemž tedy silně pochybuji. Už dřív mi bylo z jeho strany sdělováno, že si toho mám v podstatě vážit, že vůbec mohu na porady chodit. Působilo to tak, že se mi mstí za nějaké domnělé křivdy z předešlého období, kdy byl ještě zástupcem on sám; za něco z dřívějška, co neměl zpracované.

Jak vypadaly vaše dny v úřadu, když vám vzal veškerou agendu?

Měla jsem ještě naplánované akce, kterých jsem se účastnila, konference, pracovní skupiny, byla jsem v Letech u Písku. Dál by to teď bylo tak, že bych čekala, zda mě něčím pověří, případně bych si sama hledala pracovní náplň, ale nevím jak. V žádném případě by mi nesvěřil žádnou agendu, za kterou bych byla zodpovědná, žádné podněty stěžovatelů. K tomu nemusím být voleným zástupcem ombudsmana. A je to naprosto nehospodárné využívání státních peněz, abych brala odměnu za formální setrvání ve funkci, nikoliv za práci.

Co vám řekl Stanislav Křeček na to, když jste mu ohlásila rezignaci?

V podstatě nic. Že to bere na vědomí.

V médiích pak řekl, že vás v rozhodnutí ovládly emoce.

Ano, to je neuvěřitelné. Vzal mi vše, co bych mohla dělat, odvolal mě ze všech poradních orgánů, vzal mi všechny spisy, zakázal mi chodit na porady - a pak řekne, že doufal v naši další spolupráci a že jsem podlehla emocím? To je skutečně vrchol absurdity, tomu se nedá než zasmát. Já jsem se naopak rozhodla zcela racionálně - není racionální setrvat ve funkci, v níž člověk nemůže nic dělat, protože ji pan Křeček zcela vyprázdnil.

Reklama
Reklama

Stanislav Křeček, ombudsman, veřejný ochránce práv
Stanislav Křeček • Autor: Anna Vavríková

Kam máte namířeno?

Vezmu si nějaký čas volna a pak budu chtít určitě zůstat v oblasti ochrany lidských práv, která je mi odborně blízká, je blízká i mému srdci a kterou dělám už dvacet let.

Máte pocit, že politici, kteří vás zvolili, se na vás vykašlali? Senát sice dal Křečkovi tvrdé doporučení, aby se začal chovat s úctou ke své funkci, k vám i ke společnosti, ale nic dalšího se vlastně nestalo. Jste zklamaná?

Po jednání petičního výboru sněmovny jsem byla zklamaná. Ale pak jsem mluvila s několika politiky, kteří mě odrazovali od rezignace a slíbili mi kroky pro mou podporu, respektive pro podporu toho, aby v kanceláři ombudsmana skončila tato situace a já opět měla práci. Ale já jsem to nakonec odmítla, rozhodla jsem se, že chci skončit, že už tady s panem Křečkem nechci být vůbec – ale nabízené podpory si vážím. A nemám pocit, že politickým představitelům je situace na ombudsmanství lhostejná, spíše naopak; vím, že jim to není jedno.

A jejich podpora by spočívala v čem?

Mohlo by to být např. usnesení celé Poslanecké sněmovny, které by ombudsmana vyzvalo k určitým krokům, třeba navrácení agendy své zástupkyni. Ale obávám se, že by ho to k tomu stejně donutit nemohlo - a v případě pana Křečka by to stejně nebylo účelné. Přestože jsme oba voleni sněmovnou, jsme jí odpovědni a měli bychom jí naslouchat.

Proč jste to nezkusila, proč jste z boje odešla?

Nevím s jistotou, jestli by to sněmovna udělala. A i kdyby, nevím, zda by to pomohlo. Jsem ráda za těch dva a půl roku práce, kterou jsem spolu se svými kolegy odvedla, a za výsledky v mnoha oblastech, kterých jsme dosáhli. Ale mám pocit, že už jsem své prostředky boje vyčerpala. Pro mě to není záležitost posledních týdnů, já jsem v atmosféře permanentního boje už těch dva a půl roku. Na základě mých názorů mi byly brány případy, byla jsem odvolávána z rad, teď mi byla odebrána celá agenda, byla jsem dehonestována panem Křečkem i na Facebooku. Pořád jsem to snášela a u toho jsem snažila dělat dobře svou práci, dál jsem bojovala o zachování směru naší instituce, o kterém si myslím, že je správný - ale  nyní dál nemůžu. Už mám pocit, že jsem dosáhla své meze, jsem vyčerpaná.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Ivana Svobodová

redaktorka

Ivana Svobodová
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 764

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte