Bolton: Trump má slabost pro autoritáře. V Kremlu museli po telefonátu s Putinem slavit

Jako národněbezpečnostní poradce jste v minulosti zažil, jak Donald Trump vyjednává. Dokážete si představit jeho telefonický rozhovor s Putinem?

Ano. Myslím, že pro Putina to dopadlo velmi dobře. Když se podíváte na sled událostí od Trumpovy druhé inaugurace, Putin se ho snažil manipulovat klasickým způsobem KGB. V posledním týdnu nebo dvou, od setkání v saúdskoarabské Džiddě, kde Ukrajinci souhlasili s myšlenkou třicetidenního příměří, se Putin snažil zjistit, co přesně si Trump myslí. Setkal se proto s jeho vyslancem Witkoffem, údajně sám v Kremlu. Witkoff řekl, že se jednalo o dvě schůzky v celkové délce sedmi hodin, ale nic nebylo dohodnuto. Myslím, že Putin mu zároveň předkládal svůj pohled na válku. A je patrné, že se část jeho propagandy dostala přímo k Trumpovi, který pak prohlásil, že ukrajinské jednotky v Kursku jsou obklíčeny a že doufá, že je Rusové všechny nepozabíjejí.

Když Putin Witkoffovi nepodsouval ruskou linii, sbíral od něj informace. Nejsem si jistý, zda si to Witkoff uvědomoval, protože nic takového předtím nikdy nedělal. Stejně jako Trump dřív pouze vyjednával s dalšími realitními magnáty z New Yorku. Putin nechtěl, aby jednali ministři zahraničí. Nechtěl, aby vyjednával Witkoff. Chtěl jednat přímo s Trumpem, protože věřil, že od něj získá více ústupků. A některé už dostal.

Co máte na mysli?

Trump dopředu uznal, že Ukrajina nebude obnovena do své plné suverenity a územní celistvosti, že nevstoupí do NATO a že NATO ani USA neposkytnou Ukrajině bezpečnostní záruky. Putin chtěl zjistit, co dalšího by mohl získat. A tak se jeho dvouhodinová konverzace s Trumpem proměnila z vyjednávání příměří na překalibrování cílů útoku. Na 30 dní Rusko nebude útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, možná budou ostřelovat jen frontové linie. To ale není příměří. Kreml a Bílý dům se dokonce neshodly ani na tom, co by bylo obsahem příměří. Kreml říká, že se týká energetické infrastruktury, zatímco Bílý dům tvrdí, že zahrnuje „energetiku a infrastrukturu“, což jsou dvě zcela odlišné věci. Nemohou se shodnout ani na tomto.

Co z toho vyplývá?

Putin si myslí, že situace se vyvíjí v jeho prospěch, a proto je rád, že se všechno protahuje. Budou probíhat jednání o příměří v Černém moři, které Putin potřebuje více než Ukrajina – Ukrajina nemá moc námořnictva a velká část ruského je nyní na dně Černého moře, takže by Putin raději zabránil dalším ztrátám. Ale to je ponecháno na neurčité jednání v budoucnu.

Trump pak samozřejmě řekl, že to byl „velmi dobrý telefonát“, protože to je to, co Trump dělá. Bez ohledu na to, jestli to bylo dobré z pohledu USA, nebo ne. V Kremlu to pak podle mě oslavili.

V minulosti jste několikrát říkal, že Trump vnímá Putina jako přítele s tím, že to byla vaše zkušenost už v době, kdy jste pracoval v Bílém domě, a že se to nezměnilo. Proč si myslíte, že je Putin jeho přítel?

Podívejte, on si myslí, že je přítel se Si Ťin-pchingem, s Kim Čong-unem. Ve svém prvním funkčním období řekl: „Zamilovali jsme se do sebe.“ Má slabost pro autoritářské vůdce. Nedovedu to vysvětlit, ale psychiatři by to možná dokázali. Myslím, že je považuje za chlapáky, kterým by si přál být i on. Nemuset se starat o parlamenty, soudy, prostě si dělat, co chce. Obdivuje to. A když jste přátelé, tak svým přátelům věříte. Před pár týdny se ho reportér zeptal: „Myslíte si opravdu, že Putin chce mír?“ A Trump odpověděl: „Ano, myslím, že chce mír. Řekl mi to. A kdyby nechtěl mír, tak by mi to taky řekl.“ No tak, rád bych slyšel ten rozhovor, kde by Putin řekl: „Donalde, podívej, já nechci mír.“

Ještě 46 měsíců

Trump se vnímá jako velký umělec vyjednávání a uzavírání dohod, je to dokonce i název jeho slavného bestselleru Umění udělat dohodu. Jak ale může uzavírat dohody s diktátory, jako je Putin?

On nechápe, o co jde. Nezná problematiku. Opakovaně říkal, že pokud má dobré osobní vztahy se zahraničním lídrem, pak mají dobré vztahy i Spojené státy s touto zemí, a pokud má špatné vztahy, tak i vztahy zemí jsou špatné. Osobní vztahy jsou samozřejmě důležité, ale takto Vladimir Putin svou vyjednávací strategii neorganizuje. Je to velmi naivní. Trump nezná historii a nevidí důvod se ji učit, protože si myslí, že všechno záleží na osobní interakci mezi dvěma lídry. Dělá to už dlouho. Nepřipravuje se na jednání a vzdává se věcí zadarmo, aniž by chápal jejich hodnotu. Snadno ho tak zmanipulují lidé, kteří vědí, co chtějí a jak toho dosáhnout. Po čem opravdu touží, je dohoda, díky níž by mohl získat Nobelovu cenu za mír. Viděl, že Obama ji získal v roce 2009 (za „mimořádné úsilí o nastolení míru ve světě“ – pozn. red.). Upřímně, Obama si ji tehdy nezasloužil, protože podle pravidel, abyste cenu získali, musíte být nominovaní do 31. ledna toho roku. Obama se stal prezidentem 20. ledna, a že by si za 11 dní práce vysloužil Nobelovu cenu? To je samozřejmě hloupost. No ale Trump si říká: „Když ji dostal Obama, proč ne já?“

Co tohle znamená pro Ukrajinu, když Trump tak ledabyle vyjednává o její budoucnosti?

Je to poněkud nešikovný způsob vyjednávání. Nejprve USA vedou kyvadlovou diplomacii – nejdříve s Ukrajinou, pak s Ruskem. To může trvat věčně, což Putinovi v tuto chvíli vyhovuje, ale Ukrajině možná už méně. Myslím, že Zelenskyj dá jasně najevo své obavy ohledně toho, kam se to celé ubírá. Klíčovým bodem v ruském shrnutí rozhovoru bylo Putinovo prohlášení, že podmínkou trvalého míru je, aby Západ pozastavil veškerou vojenskou pomoc Ukrajině, včetně zpravodajské podpory. Pokud by se to skutečně stalo, bylo by to pro Ukrajinu zřejmě fatální. Ztráta vojenské pomoci by znamenala zásadní oslabení. Tohle je další příklad toho, jak Putin manipuluje Trumpa. Trump už jednou vojenskou pomoc Ukrajině pozastavil – po fiasku v oválné pracovně. A tak když mu Putin zopakuje jeho vlastní myšlenku, Trump na to reaguje stylem: „No, to dává smysl. Vždyť jsem to přece právě udělal.“

Mluvíme s vámi z Prahy. Měli bychom se v Evropě obávat, co tohle vše znamená pro nás?

Putinovým hlavním cílem v dohledné době je obnovit ruskou říši. Od roku 2005, kdy ve Státní dumě řekl, že rozpad Sovětského svazu byla největší geopolitická katastrofa 20. století, je jasné, že chce znovu spojit to, co se rozpadlo – ne proto, že by byl komunista, ale protože je ruský nacionalista. Má však spoustu dalších oblastí, kam se může rozšířit, aniž by hned útočil na NATO. NATO se ale momentálně rozpadá, o což se Sověti snažili celou studenou válku, a teď se jim to možná konečně povede.

Jak by Trump reagoval, kdyby Putin skutečně zaútočil na pobaltské státy nebo Polsko? A myslíte si, že existuje scénář, kdy by to Putin opravdu udělal?

Putin bude i nadále zkoušet, kam až může zajít, ale má i další věci, které jsou pro něj důležité. Má jiné zamrzlé konflikty, na něž se musí soustředit. Když na chvíli dáme stranou Střední Asii, podívejte se na Moldavsko, které je velmi zranitelné. Myslím, že pokud by Podněstří požádalo o dalších 20 tisíc ruských vojáků, měli by Ukrajinu obklíčenou. To by mohlo být velmi vážné. A za čtyři nebo pět let, možná šest, by Kreml mohl přijít s třetí invazí na Ukrajinu. Oni se nevzdávají. To je samozřejmě důvod, proč Zelenskyj požaduje bezpečnostní záruky. Nevím, jaké bezpečnostní záruky mu Putin dovolí mít.

Jak bude Trump reagovat, pokud by ruská expanze pokračovala?

Nemyslím si, že by se Trump staral o Moldavsko. To je pro něj vedlejší. Myslím, že existuje legitimní obava z ruského útoku na zemi NATO. Nepovažuji to za nemožné. Ale domnívám se, že Putin má spoustu dalších míst, která může znovu dobýt, jako součást svého úsilí vrátit Rusko do velikosti a rozsahu, jež si představuje. Nemusí nutně vyvolávat konfrontaci, pokud NATO bude v procesu rozpadu.

Pokud byste seděl na našem místě, cítil byste se teď ohrožený?

Obával bych se, že v příštích několika letech bude Aliance čím dál méně efektivní. Evropští lídři musí být velmi opatrní, když říkají to, co prohlásil budoucí kancléř Německa před několika dny – že chce učinit Německo nezávislé na Spojených státech. Pokud se Trump toho chopí, mohl by to vnímat jako povolení opustit NATO. Když Evropa nebude chtít nás, tak fajn, my s tím problém nemáme. A to nechcete. Vím, že za sebou máme dva velmi těžké měsíce Trumpovy vlády, ale dalších 46 nás ještě čeká. A život je o hodně delší než 46 měsíců. Po Trumpovi nás čeká nějaká budoucnost, tak musíte zatnout zuby a myslet na to důležité a nenechat Trumpa nebo Evropany, aby způsobili kolaps Aliance. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallas nedávno také řekla, že možná potřebuje svobodný svět nového vůdce. Fajn, ale koho má na mysli? Nemůžete tvrdit takové věci, protože Trump pak řekne, tak si ho vyberte, já si povedu svou část světa a vy se o sebe postarejte sami. Nesmíte Trumpovi usnadňovat, aby dělal to, co opravdu chce.

Mohou Trumpovy osobní vztahy s evropskými lídry jeho politiku ovlivnit? Například francouzský prezident Emmanuel Macron nebo britský premiér Keir Starmer se během svých návštěv snažili na Trumpa pozitivně zapůsobit. Je to k něčemu?

Musí přesvědčit Trumpa, že to, co by chtěli, slouží jeho vlastním zájmům, ne zájmům Západu, nebo dokonce Spojených států, ale tomu, aby Trump vypadal dobře. Je mnoho způsobů, jak toho docílit. Myslím, že Starmerovi se to docela povedlo, k mému překvapení. Ale podívejte se, komu se to dařilo, když byl Trump v Bílém domě poprvé. Například japonský premiér Šinzó Abe byl jedním z nejefektivnějších lídrů, protože se s ním spřátelil. Vždy jsem říkal, vyberte si premiéra, který hraje golf. To je hodina a půl, možná dvě hodiny konverzace s Trumpem, ne nutně o politice, ale umožní vám to vybudovat si s ním nějaký vztah. Boris Johnson v tom byl druhý nejlepší, Trump ho měl rád. Po něm premiérka Theresa May pozvala Trumpa na slavnostní večeři do Buckinghamského paláce s královnou Alžbětou, což byl nejlepší okamžik Trumpova života. Abe ho pozval do Japonska na státní návštěvu u císaře. To je velká čest. Nevím, co dělat, když nemáte monarchii, ale takové věci získají Trumpovu pozornost. Ve skutečnosti je to zcela povrchní a nepodstatné, nicméně Trump není žádný hluboký myslitel, nemá národní bezpečnostní strategii. Funguje na transakčních vztazích.

Důsledkům svých činů se vyhýbal celý život

Mají jeho poradci nějaký vliv na jeho rozhodování?

Ve druhém prezidentském období hrozí, že kolem něj bude jen kruh pochlebovačů, kteří s ním ve všem souhlasí.

Takže teď v jeho okruhu není nikdo, kdo by jej mohl nějak přesvědčit?

Doufám, že ministr zahraničí Rubio a národněbezpečnostní poradce Waltz se ho snaží ovlivnit, ale není příliš viditelné, jakým způsobem to dělají. Nemáme o tom moc konkrétních důkazů a vlastně nevíme, co dělají. Musím říct, že tentokrát z Bílého domu uniká podstatně méně informací, než když byl prezidentem poprvé. Lidé uvnitř Bílého domu by na tuhle otázku dokázali odpovědět, ale zvenku opravdu nevíme.

Dokázal jste vy sám někdy změnit jeho názor na důležitou otázku?

Někdy bylo možné změnit jeho názor, pokud jste mu ukázali, jaký to má pro něj osobní přínos. Rudy Giuliani, který byl tehdy blízký Trumpovi, během kampaně v roce 2016 na dotaz novinářů odpověděl, že Trump ho poslouchá asi 20 procent času. To je poměrně dobré číslo.

Každý den diskutujeme o všech bláznivých rozhodnutích, jež Trump dělá. Čeho se ale ve Spojených státech opravdu snaží dosáhnout?

Jde mu o oslavování Donalda Trumpa, zejména teď, když nemůže kandidovat na třetí období. Má pevně daný časový rámec, to však také znamená, že protože nemůže kandidovat znovu, politické úvahy, které ho ovlivňovaly v prvním období, už nyní neplatí. A nikdo to opravdu ještě nepochopil. Jsme ve velmi neobvyklé situaci. Neměli jsme rozdělené prezidentství od doby Grovera Clevelanda na konci 19. století. A tehdy nebyl Cleveland vyloučen z kandidatury na třetí období, protože 22. dodatek ústavy ještě nebyl přijat. Trumpovi už tedy nejde o jeho další zvolitelnost a může mu být všechno jedno. Každým dnem se tak chová víc a víc a my opravdu nevíme, jak ho to ovlivní.

Vidíte v USA něco podobného, co se děje v Maďarsku s Orbánem v čele, tedy že Trump se pokouší zničit své protivníky a převzít stát?

Nemyslím, si to. Trump nemá intelektuální kapacitu být skutečným autokratem, protože nemá žádné přesvědčení. Je to jen o Donaldu Trumpovi. I když tlačí na instituce, ústava nakonec obstojí. Napáchá obrovské množství škod, které budeme muset napravit, ale nemyslím, že je to existenční hrozba pro naši demokracii.

Nejste, s prominutím, trochu naivní?

To bych neřekl. Lidé už mě označili mnoha přízvisky, ale málokdy řeknou, že jsem naivní.

Jak vidíte a jaké pocity ve vás vyvolává budoucnost Spojených států?

Myslím, že nás čeká spousta problémů, protože Trump nerozumí tomu, co je v mezinárodním prostředí v sázce. Jeho náchylnost k vlivu lidí jako Putin je vážný problém. A víte, nemluvili jsme o clech, která by mohla vyvolat ekonomickou recesi v USA, možná i celosvětovou recesi. Zdá se, že je odhodlaný pokračovat v této politice. A pokud tak bude pokračovat, může mu to způsobit skutečné politické problémy. Trump byl znovuzvolen poměrně těsnou většinou, ačkoli to tak sám nepopisuje. Jedním z hlavních důvodů, proč nakonec vyhrál, byla ekonomika, lidé neměli rádi vysoké ceny a obávali se, že inflace opět vzroste. A pokud se to nyní skutečně stane, pokud nebude věnovat pozornost základní ekonomice, může utrpět značné politické škody.

Pochopí pak Trump důsledky svých činů, ať už na ekonomické, nebo mezinárodní scéně?

Většinu svého života strávil tím, že se vyhýbal důsledkům svých činů, což se neprojevilo jen v jeho prvním období prezidentství, ale už v jeho realitní kariéře. Takže si nemyslím, že se to v dohledné době změní.

Máte nějakou radu pro Evropany, jak přežít ve světě s Trumpem na jedné straně a Putinem na druhé?

Musíte zajistit, aby se Trump úplně nestáhl z Evropy. Nedávejte mu k tomu příležitost tím, že bude říkat věci, kterých byste později litovali. Je důležité držet Západ pohromadě. Společně jsme silnější. Nejde jen o Rusko. Skutečná hrozba 21. století je Čína. A spojenectví mezi Ruskem a Čínou se utužuje. Ještě není dokonalé, ale je to vážný problém, mají kolem sebe Severní Koreu, Írán, Bělorusko. Vidíme, že na Ukrajině za Rusko bojují severokorejští vojáci, lidé z východní Asie ve východní Evropě. Všechny tyto obavy, které máme, jsou propojené.