Martin Bútora: Politický protivládní festival, nebo oslava pohody, přízně a lásky?

Data z několika výzkumů ukazují na vysokou míru polarizace na Slovensku. Potvrzují to také zjištění z mezinárodního výzkumného projektu V-Dem, který měří a vyhodnocuje kvalitu demokracie ve více než 200 zemích světa. Slovensko z měření vyšlo jako druhá nejpolarizovanější země v EU, hned za Maďarskem a těsně před Španělskem. Na Slovensku s V-Dem spolupracuje DEKK Institut, který zkoumá sociální soudržnost a nyní zveřejnil studii Polarizace a antisystém 2026. (Mimochodem, DEKK Institut svůj název odvozuje od Dorrit Dekk, rodačky z Brna, jež během druhé světové války spolupracovala na luštění zpráv šifrovacího stroje Enigma používaného nacistickým Německem. Mladé výzkumníky inspirovala skutečnost, že Dorrit Dekk pracovala na zásadním problému své doby, o kterém tehdy věděl jen málokdo. Podle nich je koheze dnes ekvivalentem toho, co kdysi představovala Enigma.)

V demokratických společnostech, konstatují výzkumníci z DEKKu, se protichůdné strany vnímají jako hodnotoví či političtí soupeři, se kterými je třeba soutěžit a někdy i vyjednávat, konstruktivní konfrontace názorů je zdravá. Polarizace se však stává nebezpečnou, když spory začnou nabírat stále silnější emocionální náboj – sama pak získává afektivní až toxickou podobu. Při té se „oponenti nepovažují za soupeře, ale za nepřátele, v krajních případech dochází k dehumanizaci nebo snahám nepřítele společensky vyloučit. Verbálním příznakem je ,válečný jazyk‘ – obviňování z vlastizrady.“ Toxická polarizace ve společnosti podle výzkumníků „eskaluje konflikty tím, že posiluje skupinové identity a podporuje černobílé vidění světa, vytváří prostředí vzájemné nedůvěry a podezřívavosti mezi skupinami, brání kooperaci a hledání kompromisu, vede k neschopnosti společnosti zvládat krize, protože vysloveně rozděluje rodiny, zvyšuje odliv, a mnozí proto odcházejí.“ Analytici DEKKu poukazují také na „mocenskou technologii“, kterou je „systematické politické živení afektivní polarizace – vyvolávání negativních emocí jako nástroje mobilizace“.

Tento příliš dlouhý úvod vznikl proto, že přesně v době, kdy DEKK Institut informoval o svých zjištěních, doznívaly na Slovensku dojmy z festivalu Pohoda, kterému se jubilejní třicátý ročník mimořádně vydařil. „Rekordní účast, světoví headlineři, nejlepší zvuk, byla to oslava, jak se patří,“ psal Oliver Rehák v Denníku N. Završilo ji vítání slunce, tradiční specialita Pohody – Michal Kaščák a skupina Bez ladu a skladu se postarali o nezapomenutelný koncert. Lidé pod pódiem, kteří ani nešli spát nebo si přivstali, tancovali. Krátce před šestou ráno, těsně před závěrem koncertu, vyšlo slunce.

Pohodu navštívil také Petr Pavel, první úřadující český prezident, jenž na festival zavítal. Mimo jiné se zúčastnil i debaty s bývalou slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou, kterou moderoval Erik Tabery.