Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Politika, Společnost

Poustevník Assange přišel o azyl a vzápětí byl zatčen

Londýnská policie si pro zakladatele WikiLeaks přišla na ekvádorskou ambasádu

Julian Assange na policejní stanici  • Autor: REUTERS
Julian Assange na policejní stanici • Autor: REUTERS

Na záběrech ze zatčení Juliana Assange vypadá legendární zakladatel WikiLeaks přesně tak, jak by se dalo po sedmiletém životě v jedné místnosti maličké ambasády v centru Londýna čekat: jako pološílený poustevník vytažený proti své vůli z jeskyně na světlo. Podle některých svědků, kteří mohli Assange v místě jeho dobrovolného exilu navštívit, byl jeho omezený život v posledních letech horší než pobyt ve vězení. Assange se na ekvádorské ambasádě skrýval od roku 2012. Pro mnohé je dnes těžké si vzpomenout, proč tam vlastně před lety vůbec utekl.

Přímá obvinění, kterým čelí, jsou nejasná, což je částečně důsledkem toho, že nemohla být nikdy vyšetřena.  Assange obvinily dvě švédské ženy ze znásilnění, on sám to vehementně popírá a vidí v případu spiknutí tajných služeb s cílem dostat ho za mříže a posléze vydat do Spojených států. Tam je významnou částí politického a bezpečnostního establishmentu považován ze seriózního nepřítele - muže, který umožnil plošný únik čtvrt milionu diplomatických depeší a stohů utajovaných armádních materiálů.

Právě před švédským vyšetřováním Assange v roce 2012 na ekvádorskou ambasádu utekl; Švédové pak vyšetřování pozastavili a stáhli evropský zatykač. Nyní je ale možné, že případ znovu otevřou: jedna z údajných obětí vyslovila okamžitě po zatčení naději, že se jí konečně dostane zadostiučinění.

Názory na těžiště Assangova působení, tedy úniky materiálů všeho druhu skrze WikiLeaks, se divoce liší a ještě dlouho lišit budou. Server vznikl původně jako platforma pro whistleblowery, kterým umožňoval anonymně zveřejňovat citlivé informace, aniž je vystavoval osobnímu riziku. Tak WikiLeaks skutečně několik let fungovaly, ale v roce 2010 nastal zásadní obrat a průlom díky spolupráci s tehdejším vojínem americké armády Bradleym Manningem (ten od té doby změnil pohlaví a dnes žije pod jménem Chelsey Manning).

Již zmíněné masivní úniky utajovaných amerických informací, které Manning ukradl(a), se od běžné “práce” whistleblowerů liší především v tom, že nesledují konkrétní kauzu, ale prostě vystavují bez třídění vše, co bylo původně skryto. Vzhledem k tomu, že se jedná o informace bezpečnostního charakteru, je snadno představitelné, že nejen ohrožují fungování bezpečnostních složek a armádních operací jako celku, ale staví do riskantního postavení i konkrétní agenty a další informační zdroje. Assangeovi stoupenci se brání tím, že není znám žádný konkrétní případ, kdy by kvůli prozrazeným materiálům někdo došel újmy. Otázkou nicméně zůstává, zda je to možné vědět a zda to zároveň snižuje závažnost rizika.

Julian Assange ovšem nemá na svědomí jediný “průšvih”. Druhým závažným přešlapem je zjevná ochota zasáhnout do průběhu amerických voleb v roce 2016, kdy jeho WikiLeaks neváhaly zveřejnit emaily ukradené ruskými hackery ze serveru amerických demokratů. Assange v tomto případě přímou spolupráci s Ruskem a Kremlem popírá, ale jeho sympatie jsou dlouhodobě zřejmé: stojí vždy na straně rozbíječů institucí západní demokracie, kterým zjevně zcela zásadně (někteří by řekli paranoidně) nedůvěřuje. Zdaleka se přitom nejedná jen o Spojené státy, s Assangem mohli počítat například katalánští separatisté a jeho vystoupení na jejich obranu vedla k jedné z mnoha roztržek mezi Assangem a jeho ekvádorskými bytnými.

Budoucnost Juliana Assange je krajně nejistá. Aktivista byl nejdříve zatčen poté, co Ekvádor stáhl svoji ochrannou ruku a britská policie si ho na pozvání ambasády vyzvedla kvůli porušení podmínek kauce z roku 2012. Scotland Yard nicméně později oznámil, že k “dalšímu zatčení” došlo na policejní stanici, a to již na přímou žádost Spojených států. Švédsko mezitím nahlas uvažuje o obnovení vyšetřování Assangeových sexuálních deliktů.

Chelsey Manning byla za své činy odsouzena k 35 letům vězení, jedním z posledních činů Baracka Obamy v úřadu však bylo snížení trestu na sedm let, což o několik týdnů později vedlo k propuštění. Dnes je ovšem Manning za mřížemi znovu, důvodem je neochota spolupracovat na dalším vyšetřování úniků utajovaných dat. Sám Julian Assange sedmiletým útěkem do bezvýchodné místnosti v centru Londýna mnoho nezískal. Hra, do které se kdysi pustil, bude mít dohru před soudní mocí.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].