BBC selhala hlavně tím, že o chybě mlčela. Jak to může ovlivnit debatu o veřejnoprávních médiích v Česku?

Největší krize za poslední desetiletí - tak píší světové agentury o aktuálním dění v britské BBC, kde tento měsíc rezignovali generální ředitel Tim Davie a šéfka zpravodajství Deborah Turness. Reagovali tak na únik interní zprávy, která upozorňovala na sestříhaný projev současného amerického prezidenta Donalda Trumpa z ledna roku 2021. Podle kritiků na základě sestřihu vznikl dojem, že Trump své stoupence přímo vyzval k napadení Kapitolu. Jak ve Výtahu Respektu říká šéfredaktor Erik Tabery, selháním není sama chyba, k těm nevyhnutelně dochází, ale to, že se k tomu instituce nepostavila čelem: „Redakce o tom věděla a nezareagovala. Obecně média a zvlášť zpravodajské weby reagují téměř ve vteřinách, kdy se něco děje, takže k chybám dochází. To může být i drobnost. Klíčové ale není to, že se stane chyba, nýbrž to, jak se s ní pracuje. Vždy jsem dával za příklad americké noviny: když je člověk otevřel, dole byl seznam oprav z předchozích vydání." V případě BBC ale došlo k omluvě až po tlaku šéfa Bílého domu, který chce navíc odškodné ve výši miliardy dolarů. Ke kauze došlo poté, co byla instituce kritizována i v souvislosti s pokrýváním jiných témat, například trans osob nebo dění v Pásmu Gazy. Ovlivní to pověst a fungování BBC? Jaký vliv to bude mít na veřejnoprávní média v jiných zemích? A zneužijí to tuzemští politici, kteří mají posvíceno na ČT a ČRo?