Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Periferie

Kanceláře nového typu

Neformálních kancelářských společenství, kde pracovníky krom telefonních linek a internetu nespojuje prakticky nic, ve světových metropolích existují tisíce. Před pěti lety se z toho v USA stal i formální způsob podnikání – majitel nemovitosti nabízí svým zaměstnancům za pravidelný nájem pracovní stůl a přes web shání nové a nové nájemníky.

Říká se tomu coworking a je to projev nové organizace práce, kdy ubývá stálých, jistých zaměstnání a stále více kreativních, obvykle mladších lidí pracuje na volné noze a bez klasické kanceláře. O tom, že se tento trend - s výhodou větší svobody a samostatnosti a nevýhodou rostoucí nejistoty - ze západní Evropy rychle přesouvá i do Česka, svědčí konkrétně i coworking.

„Do minulého roku v Česku nikdo nic podobného neznal. V listopadu 2009 jsme pak v Praze založili první centrum a od té doby v Praze vznikly další dvě, jedno už funguje v Brně a Písku, další se rozvíjí v Jihlavě a Olomouci,“ říká David Odstrčil, zakladatel Coffice u stanice metra I. P. Pavlova. V „jeho“ kanceláři pracují z více než poloviny cizinci, je jim kolem třicítky a bývají grafiky, překladateli, konzultanty, jeden je obchodníkem s keramickými dlaždicemi. Někteří unikají izolaci práce z domova, jiní se zas doma nemohou soustředit kvůli malým dětem. Další zas pouze potřebují místo, kde se mohou scházet s klienty – proto je možné si svůj pracovní stůl pronajmout třeba jen na dva dny v týdnu.

Sdílené kanceláře v českých městech vznikají zespoda, nezávisle na sobě, jako by spousta lidí ve stejné době dostala ten samý nápad. Jejich provozovatelé uvažují o spolupráci – například o společném členství. S jedním nájmem by pak bylo třeba možné pracovat týden v Praze, další týden v Písku a pak se třeba na chvíli přesunout do Brna. Česká centra jsou přitom ve srovnání s těmi zahraničními ještě vcelku upjatá. „Dělal jsem si malý průzkum a Češi chtějí, aby se coworkingové centrum dost podobalo kanceláři. Třeba v Německu je častější „garážový“, alternativnější design, nebo spojení s kavárnami a galeriemi a podobně,“ říká Odstrčil, který v minulých letech pracoval v energetice v Uruguaji, ve Švédsku a Finsku.

Zkrátka svět práce se mění a pracovníci v coworkingových centrech se cítí tak trochu jako vítězové této změny. Jsou mladí, vzdělaní a teď i svobodní a bez šéfa, sociologové jim říkají „kreativní třída“ nebo „digitální bohémové“. Že ale nová éra práce má své poražené a přináší s sebou riziko nejisté budoucnosti, o tom si můžete přečíst v tématu aktuálního Respektu.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].