Polovina Čechů se bojí, že umělá inteligence sníží kvalitu vzdělávání

Rozmach umělé inteligence sice nevěstí nic dobrého, ale co jiného nám zbývá, než aby se s ní děti naučily pracovat. Tak by se daly shrnout výsledky čerstvého průzkumu agentury NMS mezi tisícovkou dospělých Čechů. Jen 30 procent respondentů věří, že AI bude mít na kvalitu vzdělávání pozitivní vliv, téměř polovina dotázaných naopak očekává negativní dopady. Na dotaz, jestli by školy měly učit žáky s umělou inteligencí pracovat, však zároveň 61 procent lidí zvolilo odpověď rozhodně ano či spíše ano.

Napříč generacemi ani gendery nejsou v postojích výraznější rozdíly. Výjimku tvoří mileniálové, kteří jsou ohledně vlivu AI na kvalitu vzdělávání optimističtější než jiné generace. „Jde o generaci v produktivním věku, která AI často používá v práci, a řada z nich už má děti ve školním věku. Výuku AI tak mohou vnímat jako přípravu na pracovní trh, na který jejich děti jednou vstoupí,“ nabízí možné vysvětlení Lucie Režná z NMS.

Celkem 67 procent mileniálů je pro to, aby se zacházení s umělou inteligencí učilo ve školách. Nejmladší dotazované ročníky, takzvaná generace Z, jsou naopak kritičtější – 36 procent z nich by AI do výuky nezařadilo. Podle Režné může jejich přístup souviset i s přesvědčením, že si potřebné znalosti dovedou osvojit sami a školu k tomu nepotřebují. „A zadruhé může negativní postoj k výuce AI rozvíjet samo školní prostředí, ve kterém je doposud na využívání AI nahlíženo spíše negativně nebo je zcela zakazováno,“ míní Režná.

Výzkumníci se ptali také na to, jestli by umělá inteligence měla za pedagogy převzít opravování písemek. Pro bylo pouze 13 procent dotázaných. Sběr dat proběhl na přelomu srpna a září formou on-line dotazování na reprezentativním vzorku dospělé populace.