Mrtvá trať (13) – Úsek č. 501
Jeden z mála úseků mrtvé trati, který byl ještě během stavby celé železnice zprovozněn. Jak vypadá po šedesáti letech, vystaven napospas vlivům přírody a nenechavců? Co se dochovalo z trati a přilehlých lágrů?
Neuškodí si opět zopakovat základní informace: Úsek č. 501, který vedl ze Salechardu až po levý břeh řeky Pur (asi 650 km, od pravého břehu Puru do Igarky vedl úsek č. 503), měl navázat na již existující železnici Čum – Labytnangi (196 km, dokončena v r. 1948), to když se jaksi dodatečně zjistilo, že její plánovanou cílovou stanici – nový námořní přístav v obském zálivu Kamenný mys - nelze vybudovat, neb je tam celkem mělko. I jali se pokračovat s kolejemi dál na východ až k Jeniseji a námořní přístav postavili v Igarce.
Celý příspěvek si můžete přečíst na blogu Expedice.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Píše se další kapitola OSN
V roce 2025 oslavila Organizace spojených národů osmdesát let od svého vzniku. Předsedkyně Valného shromáždění se zamýšlí nad prací organizace v minulosti a nad výzvami, kterým bude čelit v dalším desetiletí své existence.
