Soud zakázal, aby se psalo o utrpení zvířat
Diskusi o etickém problému ale nelze trvale omezit lobbistickými ani rádoby odbornými argumenty
Lidé, kterým záleží na tom, aby zvířata netrpěla, nemají v éře průmyslových velkochovů vždy klidné spaní. Vlastně se neustále nějak učí vyžít se situací, kdy velkovýrobny masa, vajec či mléka udělaly z utrpení zvířat záležitost všedního dne. Sami se obvykle konzumaci produktů průmyslových chovů vyhýbají a někteří se snaží o realitě za zdmi slepičáren, prasečáků a kravínů referovat. Odteď to ale budou mít těžší.
Krajský soud v Českých Budějovicích dal totiž koncem dubna na argumenty právníků najatých velkoproducentem masa Rabbit a formou předběžného opatření zakázal otevřeně bez přikrášlení informovat o podmínkách jejich chovů. Cenzurní stopku dostal od soudu například výraz „znetvořená kuřata“, věty jako „dusí se v temných halách“, „mají popáleniny“ nebo „nepředstavitelně trpí“. Zákaz dostaly i fotografie a videozáznamy pořízené ve velkochovech Rabbit, z nichž odebírá svá kuřata i populární řetězec Albert. A rozšiřovat se nesmí ani plakáty s nápisy „Zjistěte, co je Albert doopravdy zač“ a „Zastavte jeho krutost a nekalé praktiky“.
Celá věc se týká kampaně, kterou pod názvem Albertova krutost spustila letos organizace Obraz (Obránci zvířat). Aktivisté si totiž všimli, že supermarket, který patří v Česku k nejrozšířenějším, láká své zákazníky na kuřecí maso z chovů, kde podle reklamních nabídek vládne pohoda a zdraví. Přitom jak se přesvědčili lidé najatí Obrazem, jimž se povedlo do slepičárny proniknout, realita je značně odlišná. Tuzemská firma Rabbit byznysmena a organizátora nedávných zemědělských protestů Zdeňka Jandejska je navíc známá krutým zacházením se zvířaty už delší čas.


Není nic snazšího než haly otevřít
Soud odůvodnil omezení svobody slova tím, že kampaň Obrazu je „založena na uvádění nepravdivých informací o způsobu chovu kuřat a o kuřatech samotných, a to šokujícím a dehonestujícím způsobem“. Kampaň měla ohlas, v novinách o ní vyšla řada článků, takže podle soudu „dochází k lavinovitému šíření nepravdivých zpráv“. A soudu také vadí, že Obraz „zneužívá nevědomosti veřejnosti o běžném chovu kuřat a jiných chovech“, a že tedy lidé jeho „zavádějícím, nepravdivým a urážlivým tvrzením“ uvěří a kampaň tak chovatele kuřat (ten žalobu podal) i obchodní řetězec poškodí.
Obraz se samozřejmě netají tím, že mu jde o to firmu, jež používá značně matoucí sdělení, v očích zákazníků „poškodit“. To je princip každé podobné ekologicky laděné kampaně. V důsledku jde ale aktivistům o to, nasměrovat Albert k většímu ohledu na životní podmínky kuřat tak, jak to nadnárodní majitel Albertu, firma Ahold Delhaize praktikuje v západní Evropě.
Jakou roli v tom nakonec sehraje popsaný soudní spor, není zatím jasné. Bylo vydáno jen předběžné opatření, kde soud vycházel pouze z tvrzení žaloby, které ve snaze o rychlé rozhodnutí nepodrobil vlastnímu zkoumání, například v jakých podmínkách tedy kuřata prodávaná v Albertu skutečně žijí. To se bude zřejmě řešit teprve v rámci řádné žaloby, pokud ji Rabbit nebo Albert podají, případně pokud se bude proti rozhodnutí bránit Obraz.
Nevíme, k čemu pak budějovický soud dojde, nicméně zjištění Obrazu se shodují s informacemi, jež o halách plných tzv. rychlokuřat, tedy jakýchsi mutantů vykrmených pomocí podpůrných růstových prostředků, zveřejnila v minulosti celá řada expertů či organizací specializujících se na ochranu zvířat. Pro soudní rozhodnutí bude ovšem pravděpodobně podstatné, že fungování podobných velkovýkrmen je tady zaštítěno svéráznými a dlouhodobě kritizovanými výklady zdejších veterinářů a razítky dalšího státního dohledu, který se pod tlakem zemědělské lobby jen těžko smiřuje s postupným zpřísňováním podmínek chovů.
Bude jistě zajímavé sledovat, k čemu český soud v řádném řízení dojde. Ale ať už bude rozhodnutí jakékoli, je zjevné, že Obraz, jenž si v rámci svého aktivismu počíná značně profesionálně a disponuje nemalou finanční podporou, spustil lavinu kritiky, která nepůjde jedním soudním sporem zastavit.
Budou se hledat další formy, jak skrývanou realitu velkochovů vynést na světlo a předat zákazníkům. Navíc pohled na velkochovy se – velmi pomalu, ale jistě – mění a veřejná diskuse o bezcitné redukci chovaných zvířat na jakousi oživlou, co nejlevněji při „životě“ udržovanou hmotu, tedy disputace etického rázu, nemůže záviset na pohledu zdiskreditovaných veterinářů, o podnikatelích, kteří tyto podmínky kvůli maximalizaci zisku vytvořili, ani nemluvě.
Pokud chtějí Rabbit a další podobné firmy dokázat, že aktivisté ve své kritice lžou, není nic snazšího než pustit do oněch tajemných hal zástupce kriticky naladěné odborné veřejnosti, ať se tedy na ta zdravá spokojená kuřata podívají.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].