Sto dní cesty k americké autokracii

Situace je mimořádná: na jižní hranici Spojených států vládne téměř klid. Před rokem touto dobou tady američtí úředníci a pořádkové jednotky přicházeli denně do kontaktu se stovkami lidí, snažících se různými způsoby o vstup do USA. Před dvěma lety, na vrcholu vlády tehdejšího prezidenta Joea Bidena, byly měsíce, kdy se tudy pokoušelo do Spojených států vstoupit až 300 tisíc osob měsíčně. Dnes je na hranicích s Mexikem ticho, počet pokusů o vstup do USA klesl téměř o 95 procent. Prvních sto dní vlády staronového prezidenta Donalda Trumpa přineslo zásadní změnu. Američtí voliči považovali omezení nelegálního přistěhovalectví do země za jednu ze svých volebních priorit. Na konci dubna 2025 může Trump hlásit, že se trendy otočily tak, jak slíbil.

Takhle nějak by začínal standardní text o prvních třech měsících vlády nového amerického prezidenta, který vždy na konci ledna nastoupí slavnostně do úřadu a na konci dubna obvykle završí svůj tradiční přelétavý „románek“ s americkým lidem. Voliči, dokonce i ti, kteří hlasovali pro opačného kandidáta, v prvních týdnech tradičně ponechávají nové hlavě státu šanci, aby se projevila. Obliba novopečeného šéfa Bílého domu po volbách obvykle nadějně stoupne, za Barackem Obamou třeba během jeho první stovky dní v úřadě stály dvě třetiny Američanů. A prezident využívá jistého nadšení z nové situace k rychlému prosazení svých priorit. Zmíněný Obama například vedle záchranného balíku uprostřed finanční krize nechal v Kongresu schválit zákon o rovnosti platů či rozšíření zdravotního pojištění pro děti a postupoval mílovými kroky k zásadní reformě zdravotnictví. Kromě toho přikázal do roka uzavřít teroristickou věznici Guantánamo, zakázal nasazení „zvláštních vyšetřovacích technik“ – rozuměj: mučení – při výsleších podezřelých teroristů nebo podepsal dohodu o zákazu zápalných zbraní.

Slova od plev

S popisem nástupu Donalda Trumpa je to ale podstatně komplikovanější. Zaprvé, už jen na prostý výčet dosavadních kroků současného šéfa Bílého domu nestačí žádný běžný formát, prezidentských výnosů stihl za prvních sto dní vydat téměř tolik jako zmíněný Obama za osm let své vlády. Už jenom experti tak vedou v patrnosti, kolikrát kupříkladu pohrozil cly a proti komu, kolikrát pohrůžku stáhl, jaká cla skutečně zavedl a na jak dlouho jejich platnost později odložil či k jakým výjimkám se nechal z neznámého důvodu obměkčit. V paměti jistě uvízly pozoruhodné okamžiky, třeba šokující hádka s prezidentem Zelenským v Oválné pracovně či výhrůžky Kanadě a Grónsku připojením k USA. V záplavě událostí a výroků je ale těžké odlišit slova od plev – Kanada ani Grónsko pod správu Washingtonu stále nepřináleží, na Ukrajině není mír a prezidentské výnosy jsou zablokovány desítkami soudních žalob. Dokonce ani obvyklý „románek“ se nekoná: podpora Donalda Trumpa sklouzla v průměru na 43 procent a většina Američanů tak není s působením prezidenta po první stovce dní v úřadu spokojena.

Mnohem důležitější je ale jiná věc. I o jediném zjevném úspěchu, tedy klidu na jižní hranici, se v samotné Americe jenom zřídka mluví jako o vítězství. Vlastně je to skoro naopak: ponořte se do jakýchkoli mediálních výstupů na téma migrace a místo popisů nově dosažené idyly velmi rychle narazíte na spojení jako „porušování zákonů“, „zastrašování“ či rovnou „ústavní krize“. Nebo, pokud zvolíte média z opačné strany názorového spektra, obraty jako „zvůle soudů“, „zmatenost demokratů“ či „boj“. 

Obrazem změny totiž není nový promyšlený a Kongresem uzákoněný systém kombinující třeba zvýšené zabezpečení hranice s reformou azylového systému a systému udílení pracovních povolení. Místo toho se jedná o agresivní akci, jejímž obrazem – a symbolem – je osud Kilmara Abrega Garcii, nelegálního přistěhovalce ze Salvadoru, dnes manžela a otce, kterého vláda navzdory předchozím úředním zárukám „omylem“ vyhostila přímo do brutálního salvadorského vězení pro nejtěžší zločince a odmítá výzvy soudů, aby zařídila jeho návrat zpět. Kdo chce znát podstatu prvních týdnů úřadování Donalda Trumpa, potřebuje znát právě tento příběh ztělesňující zásadní proměnu Ameriky za posledních sto dní. 

Strašlivá legrace

Začněme konstatováním, že migrační šlamastika, kterou Trump během prvních týdnů úřadování řešil, je reálná. V Americe žije okolo 12 milionů nelegálních přistěhovalců a velká část Američanů to považuje za skutečně zásadní problém. Téma patřilo k tahákům posledních voleb a také k důvodům, proč v nich demokraté propadli. Jejich shovívavý postoj americká většina nesdílí a sami demokraté to byli nuceni v podobě postupného utahování šroubů na hranici přiznat již za vlády Joea Bidena.