Topolánek mimozemšťanem

Je jasné, že současný český premiér jenom těžko bude nadšeným bojovníkem proti změnám globálního klimatu. Od šéfa strany založené Václavem Klausem to nikdo nečeká. Evropská unie se ale snaží být v této oblasti světovým premiantem, a tak se zájmy šéfa české konzervativní strany a Bruselu rozcházejí. Evropský summit, jež minulý týden řešil dobrovolné závazky sedmadvacítky omezující produkci skleníkových plynů, musel být pro Mirka Topolánka setkáním s mimozemšťany.

Konzervativci mají ideologicky „v popisu práce“ šlapat na brzdu a děsit se nevyzkoušených experimentů. Snaha vymyslet systém, který drasticky omezí závislost světové ekonomiky na spalování fosilních paliv jistě experimentem je. Topolánek, který se minulý týden vrátil z Bruselu s tím, že tam chladil evropské zelené nadšení, má jistě svoji pravdu.

A nejde jenom o premiérův světonázor. Česko je nejprůmyslovější zemí Evropské unie. Jak přesně bude průmysl reagovat na zpřísňování pravidel hry v podobě povinného nákupu povolenek na vypouštění CO2 a následné zdražování energií nikdo neví. Neuteče z příliš horlivé Evropy někam jinam? Nedostanou Češi přes prsty právě ve chvíli, kdy se jim konečně po desetiletích ekonomického úpadku zase daří? I tady lze Topolánkovy obavy chápat.

A kromě toho, mnohem přízemněji, jde také o miliardy zisků konkrétně jedné firmy, polostátního ČEZ. Unie chce, aby již za pět let musel energetický podnik každou povolenku nakoupit v aukci. Česká vláda dělá pro největšího českého exportéra, co je v jejích silách – snaží se povinné nákupy oddálit do roku 2020. Vysvětlení není nijak rafinované, ČEZ je prostě náš. „Je to ze 70% státní firma. V tomto smyslu zájmy ČEZ reprezentují zájmy státu,“ vysvětlil premiér.

Jistě, bránit zájmy státu je premiérova povinnost. Mirek Topolánek to ale nedělá dobře. Je jedno, co si o globálním oteplování vlastně myslí. Tak či onak ani největší skeptik či konzervativec nemůže nevidět, že vlak se rozjel a nabírá rychlost. Evropská unie své závazky snižování produkce skleníkových plynů potvrdila. Situace se dále promění za necelý rok, až zasedne do Bílého domu ve Spojených státech nový prezident - v tuto chvíli už totiž mezi kandidáty není jediný, který by nehodlal v Americe zavést alespoň obchod s povolenkami po evropském vzoru a Demokraté jdou ve svých návrzích ještě dále a chystají masivní státní investice do výzkumu nových technologií. Hillary Clintonová i Barack Obama si od rozjezdu byznysu souvisejícího s bojem proti změnám klimatu slibují milióny nových pracovních míst.

Totéž se děje i v samotné Evropě. Jednotlivé země vidí v nutnosti zastavit stoupající průměrné teploty především příležitost pro své ekonomiky. Nejde o to, kdo bude největší Mirek Dušín, ale kdo zachytí nový trend a využije situace k rozjezdu nového podnikání. Rozvoj alternativních technologií na výrobu nebo úspory energie považuje za klíč k reformě své ekonomiky třeba Španělsko. V Británii zase doufají, že se díky investicí do čistých technologií stanou tahounem revoluce automobilového průmyslu. V Irsku patří k největším hitům výzkum biopaliv druhé generace nebo rozjezd firem vyrábějících úsporné technologie pro oblast výpočetní techniky.

Český premiér je ale v defenzívě a mírní nadšení. To je chyba. Mirek Topolánek se klidně může doma dál vychloubat, že zemi brání před ukvapeností Bruselu, když věří, že mu to přinese nějaké body. Jako premiér hájící české zájmy by ale měl na své domácí publikum zároveň vychytrale pomrkávat a říkat zhruba toto: „Snažíme se je v Bruselu brzdit, protože jejich plány jsou pro nás v tuto chvíli nebezpečné. Ale upřímně řečeno, vývoj jde proti nám. Třetina našich výdělků pochází z těžké výroby. Na každou vydělanou korunu spotřebujeme více energie, než většina ostatních. Energie bude stále dražší, vydělaných korun tedy stále méně. Nemůžeme čekat, musíme zapojit chytré české mozky. A nemyslete si, tohle není cesta „zpátky na stromy“. Každý inženýr přeci ví, že vyrobit úspornější auto je těžší než bezednou hromadu plechu. Toyota Prius je lepší kus techniky než starý žigulík. Počítač, který vydrží běžet na baterky šest hodin je užitečnější než můj starý laptop, který mi včera v letadle kleknul po dvou hodinách. Tudy povede naše cesta. A ministr Říman vám teď představí grantový program na podporu vědy a výzkumu.“