Proč vlastně v kultuře neexistují disciplinární komise? Na koho se teď má chudák klavíristka Heléne Grimaud obrátit, když tvrdí, že ji ředitel festivalu Pražský podzim Pavel Spiroch vyhnal z Rudolfina?
Člověk tomu tak nějak pořád nechce věřit. Francouzka Grimaud v Praze minulou sobotu před koncertem drážďanské Staatskapelle požádala ladiče, aby jí v Rudolfinu upravil rozsah středních kláves vypůjčeného nástroje. Nebylo to nic troufalého, jiné hudební hvězdy mají na pořadatele často mnohem méně věcné připomínky, než že se jim takhle prostě nebude hrát dobře. Ladiči to ale přišlo složité (v tiskové zprávě používá slova jako „aplikace suspenze acetonu a celuloidu“), a proto jí nabídl k půjčení lepší klavír používaný Českou filharmonií na nahrávání. Nicméně pak jí do šatny podle svědků vtrhl – prý opilý – Spiroch a vyhnal ji i s orchestrem s tím, že takovéhle zpovykance v Praze nepotřebuje.
Jeho jednání něco až nepříjemně připomíná. „Kdo hrál fotbal, tak ví, že při něm se těžko nadává slušně,“ tvrdil ve čtvrtek asistent trenéra fotbalové Sparty Horst Siegl, když před disciplinárkou obhajoval Tomáše Řepku a Martina Abrahama. Tihle hoši se při zápase v Teplicích minulou neděli, tedy den po incidentu v Rudolfinu, postrkovali v přímém televizním přenosu s pořadateli, rozhodčími a kameramanem, přičemž hlasitě používali peprná slova začínající na č, p, z a k, z nichž zde můžeme publikovat pouze termín „kravaťáci“. Disciplinárka dala Řepkovi stop na sedm zápasů, Abrahamovi na čtyři, což je dost směšný trest. Spiroch ale nedostal ani to – nemá mu ho kdo udělit.
V kultuře disciplinárky nejsou, ale naštěstí tu funguje jiný osvědčený kontrolní mechanismus. Mluvčí hlavního sponzora Pražského podzimu už se nechala slyšet, že si v podniku ještě rozmyslí, jestli by třeba ze Spirochova chování neměli pro sebe udělat nějaké závěry. A tohohle se festivaloví úředníci bojí stejně jako ti sparťanští – i tam přišla první pokorná slova provinilců jen krátce poté, co se se svou výčitkou ozvali hlavní donátoři. Sponzoři by si teď měli pořádně dupnout. Spiroch totiž české kultuře neškodí o nic míň než Řepka fotbalu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
