Žila jsem více než 150 životů, říkala herečka Claudia Cardinale

V šedesátých letech byla tak známá, že nepotřebovala nejen příjmení, ale ani křestní jméno, aby téměř všichni okamžitě věděli, o kom je řeč – včetně československých komunistů, kteří ji s nadšením vítali v roce 1964 na filmovém festivalu v Karlových Varech. Stačila písmena CC.

Italská herečka a globální filmová hvězda druhé poloviny 20. století Claudia Cardinale, která dokázala elegantně překročit i železnou oponu, zemřela v úterý ve svém domě ve Francii ve věku 87 let. Byla považována za sexsymbol, ale také ikonu šarmu – a v rolích, jež jí dali přední evropští tvůrci Luchino Visconti nebo Federico Fellini, se stala součástí kánonu evropské kinematografie. Stejně tak zosobňovala vrcholnou éru spolupráce mezi Hollywoodem a Evropou.

Dcera sicilských rodičů vyrůstala v Tunisku a filmoví agenti ji objevili na festivalu v Benátkách v roce 1957, kam dorazila za odměnu po vítězství v soutěži krásy. Zlomový rok pak z pohledu její kariéry přišel o šest let později. V té době už sice měla za sebou dobrodružnou komedii Cartouche s Jeanem-Paulem Belmondem, ale v roce 1963 měly premiéru filmy zmíněných dvou titánů (nejen) italského filmu. Federico Fellini si Cardinale vybral do existenciálního snímku 8 ½ a Luchino Visconti do historického Geparda spolu s Burtem Lancasterem a Alainem Delonem (už v roce 1960 jí dal příležitost ve snímku Rocco a jeho bratři).

V tandemu tyto role ukázaly rejstřík a schopnosti herečky, která mohla být do té doby vnímaná hlavně přes svůj zevnějšek – skvělou figuru, husté vlasy, olivovou pleť a tmavé oči v symetrické tváři. Což zároveň neznamená, že její vzhled nesehrál zásadní roli v její popularitě a slávě. Několik poválečných generací diváků se rozplývalo nad její plnou figurou nebo „postelovýma očima“ a producenti i režiséři s její krásou a sex-appealem pracovali.