Chuck Norris představoval vysmívané chlapáctví, které jsme se znovu naučili mít rádi

„Chuck Norris ve skutečnosti zemřel před deseti lety. Smrtka se jen bála mu to říct.“ O smrti člověka se nevtipkuje. Pokud nejde o Chucka Norrise. Pak to není urážka, ale vyjádření úcty. Bývalý mistr bojových umění a americký herec, který zemřel po náhlé zdravotní indispozici minulý čtvrtek v osmdesáti šesti letech na Havaji, byl v poledních dvou dekádách nejznámější právě jako absurdní internetový mem.

Tzv. fakta o Chucku Norrisovi dováděla ad absurdum jeho pověst a filmový obraz mačo drsňáka, kterého hrál v 80. letech jako akční hvězda druhé kategorie v béčkových filmech - za těžkými vahami žánru Sylvestrem Stallonem a Arnoldem Schwarzeneggerem.

Když se na webu Somethingawful objevil v roce 2005 první mem díky středoškolákovi Ianu Spectorovi, byla Norrisova sportovní i herecká kariéra víceméně za zenitem. Nebýt nečekaného zájmu, hravosti a podnikatelského ducha rané internetové komunity, dnes by na něj vzpomínali jen ti, kteří vyrostli před čtyřmi dekádami na videokazetách s jeho filmy. Právě virální on-line vtipy, jež ho vykreslují jako nezničitelnou přírodní sílu, mu však na „stará kolena“ – která samozřejmě v jeho případě nebyla nikdy stará – pomohly k nečekanému třetímu dějství kariéry.

Místo aby se vůči on-line vtípkům vymezil, přijal je a obratně využíval k tomu, aby jeho jméno zůstalo relevantní i pro nové generace a stalo se výraznou značkou, která mu přinášela reklamy a sponzorská partnerství. Spector později vydal knihu Pravda o Chucku Norrisovi, jež se stala bestsellerem navzdory nařčení Norrisových právníků, že se neoprávněně obohacuje na jménu jejich klienta. Strany se nakonec dohodly a další vydání vycházela s dodatkem „neautorizovaná parodie“.