Vybírat auto a střední školu není totéž

Když loni v říjnu vysoudil redaktor Lidových novin Tomáš Němeček zpřístupnění dat ze státních maturit a zveřejnil je ve speciální příloze deníku, odolal přirozenému novinářskému puzení věci zjednodušovat a uveřejnit žebříček „nejlepších“ středních škol. Minulý týden se objevila stejná data ve webové aplikaci serveru aktualne.cz a tentokrát už redakce neodolala. Pod titulkem Vyberte si nejlepší střední školu jste mohli vyhledávat podle oboru či kraje, kde škola působí, a kromě výsledků v jednotlivých testech se nabízí i možnost seřadit všechny školy podle celkové, v procentech udávané, maturitní úspěšnosti.  

Jenže takhle to může fungovat leda tak v motoristickém magazínu, kde obodujete velikost kufru, zrychlení z nuly na sto a brzdnou dráhu, z toho spočítáte průměr a řeknete, že vám vyšlo nejlepší auto. I u aut by to byl problematický postup, u škol to takhle nefunguje už vůbec. Nelze vzít výsledky testů z matematiky, češtiny a písemných prací, navíc ve dvou různých úrovních obtížnosti, a zprůměrovat je. Důvodů je hned několik.

Za prvé, maturita nezměří kvalitu školy a to i v případě, že by byla bez chyb. Což věru nebyla a všichni si to pamatují. Snad může změřit úspěšnost školy v orientaci na výkon. Tedy jak byla škola úspěšná ve snaze dostat do studentů předepsaný objem látky. Co ale změřit neumí, je, nakolik umí škola vybavit studenty takzvanými měkkými dovednostmi jako je flexibilita, komunikace, empatie, schopnost chápat souvislosti. Znalosti jsou důležité, ale o úspěchu v profesi rozhodují ony těžko měřitelné dovednosti. Je dobře, že se jim už některé školy věnují, ale změřit je zatím neumíme.

Za druhé – žebříček nevypovídá ani tak o kvalitě školy, jako o tom, kdo na ně chodí. Když si vyberete na elitní gymnázium děti s nadáním pro akademické disciplíny a budete jejich kvalitu měřit testy z akademických disciplín, dosáhnete nejspíš lepšího výsledku, než když někoho vychováváte k manuální profesi a testujete ho testem akademických znalostí. Proto o kvalitě školy a jejích učitelů říká maturitní výsledek, ne snad nic, ale jen velmi málo.

A konečně, maturita měla dvě úrovně. V zásadě byla nastavena tak, že kdo šel snazší cestou (psal jednoduchý test a písemku ze smažení palačinek), byl odměněn. Kdo měl ambice (psal těžší test a psal třeba úvahu), vystavoval se riziku a často na něj doplatil. Navíc pokud třeba těžší matematiku psal ze třídy jen jeden student a uspěl na 90 %, dostane škola v tabulkách 90%. Pokud na jiné psalo těžší maturitu třicet žáků a jejich výsledky se pohybovaly od 50% do 90% a v průměru uspěli na 70%, v tabulce se objeví 70%. Ale znamená to, že druhá škola je horší?

Navíc redakce Aktuálně.cz zprůměrovala všechny výsledky (všechny testy a písemky ve dvou různých úrovních) a z nich vyšlo ono konkrétní číslo „kvality“ školy v procentech. Když se vrátíme k onomu motoristickému příměru, bylo by to, jako by vám někdo sdělil, že průměrná škodovka má spotřebu pět litrů (počítáno od Citiga po Superb), kdežto Citroen osm litrů (od nějakého mini po obří dodávku). Byla by vám taková informace k něčemu?

Jedna optimistická zpráva na konec. Přesně tyto argumenty se objevily krátce po zveřejnění v diskusi pod původním článkem. Už druhý den zmizel i s titulkem o výběru nejlepší školy a data jsou dnes dostupná v aplikaci, pod níž se snaží autoři ony záludnosti vysvětlit. Ocenitelná míra sebereflexe. Mít možnost podívat se na výsledky maturit online je dobré, ale přesto vážené rodiče prosím, aby nebrali vážně první dvě věty: Hledáte pro svého syna či dceru tu nejlepší střední školu? Nabízíme vám databázi, v níž ji můžete najít. Proč nemohou být pravdivé, je snad jasné.

Starší vysvětlující text k tématu čtěte ZDE.

Autor je odborný konzultant EDUin o.p.s.