středa 15. 11. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

V pondělí proletěla internetovým éterem zpráva, která nenechala v klidu žádného pravověrného fanouška žánru fantasy: má vzniknout nový seriál ze světa Pána prstenů, slavné knižní trilogie od britského spisovatele J. R. R. Tolkiena. Vzrušení fanoušků se ale mísí s opatrností a skepsí: seriál, možná dokonce ságu o několika řadách, má vyrobit společnost Amazon, která za licenci k natočení zaplatila údajně 250 milionů dolarů. Dokáže firma, kterou stále ještě vnímáme hlavně coby zásilkový obchod na internetu, vytvořit dílo, které nebude degradovat unikátní Tolkienův svět?

Hlavní otázkou, kterou se nyní zaobírají fanoušci i článek na serveru Entertainment Weekly, ovšem nyní je, o čem přesně seriál vůbec bude. Amazon totiž zatím utrousil jen velice vágní informaci, že děj má být zasazen do světa Středozemě do doby, která předcházela prstenové trilogii. Seriál se tedy bude odehrávat někdy předtím, než se hobit Frodo Pytlík vydal ze svého rodného Hobitína do světa, aby v Hoře osudu zničil zhoubný prsten moci, zatímco Aragorn a jeho přátelé bojovali proti armádám skřetů na hranicích Mordoru. Někdy předtím je ale velmi neurčité časové zařazení, které skalní fandy kultovního díla rozhodně nemůže uspokojit.

Reklama
Reklama

Tolkienův svět je kompletním univerzem, jehož součástí je i mýtus o stvoření. K tomu došlo mnoho tisíc let předtím, než se Frodo vydal na cestu ze svého domova - a také dávno předtím, než hobití plémě vůbec přišlo na svět. Stvoření Tolkien popsal ve knize Silmarillion. Nový seriál od Amazonu se tedy může teoreticky odehrávat kdykoli od počátku Středozemě až po začátek války o zhoubný prsten, jak ji popisuje spisovatelova nejslavnější trilogie.

Pokud chce Amazon vytvořit seriál, který má zaplnit místo, jež se uvolní po Hře o trůny od konkurenčního kanálu HBO, pak by byl výběr některého z příběhů popsaných v Silmarillionu dobrou volbou. V příbězích jako ten o Túrinu Turambarovi nebo Berenovi a Lúthien figurují nejen draci a další fantastické stvůry, je tu dokonce i incest. Autor článku pro Entertainment Weekly nicméně  nepovažuje za příliš pravděpodobné, že by Amazon zasadil děj právě do Silmarillionu, který je od Pána prstenů časově velmi vzdálený. Pokud by tomu tak bylo, nejspíš by to uvedl ve své tiskové zprávě. Navíc je to dílo, které by bylo extrémně náročné na zfilmování. Je to totiž soubor mnoha příběhů, které se odehrávají v časovém rozpětí několika tisíc let. Bylo by to trochu jako zfilmovat Bibli, poznamenává autor.

Amazon si ale může ze Silmarillionu vybrat pouze jeden kus a z něj utkat příběh – například ten zmíněný o Berenovi a Lúthien. Milostný příběh zakázané lásky smrtelného člověka a elfské dívky je součástí Silmarillionu, ale letos vyšel také samostatně. Je to příběh velmi epický a zamilovaný pár v něm porazí mimo jiné i Saurona, který později figuruje jako hlavní zlá postava v Pánovi prstenů. Sauron je ale v příběhu Berena a Lúthien jen jedním, a ne nejmocnějším nepřítelem. Člověk a elfka tu bojují s upírem, obřím vlkem a především Morgothem, což je něco jako ďábel Tolkienova světa. Všechny tyto propriety by z příběhu dělaly skvělou televizní zábavu.

Další cestou, kterou si Amazon může vybrat, je zasadit děj chystaného seriálu do doby na konci tzv. Druhého věku. V té době se odehrála takzvaná Válka posledního spojenectví, kdy se elfové a lidé dali naposledy dohromady, aby porazili temného pána Saurona a jeho skřetí hordy. Vůdce armády lidí Isildur v rozhodující bitvě této války získává prsten moci, když ho v souboji usekne Sauronovi z ruky. Místo aby ho zničil v Hoře osudu, jak ho prosí elfí král Elrond, pyšný Isildur se rozhodne, že si prsten ponechá (nebo to prsten rozhodne sám svojí temnou mocí?) - což zadělá na další potíže. Výhodou tohoto dějového zasazení je, že v této době se už objevují některé známé tváře.

Asi nejpravděpodobnější variantou nicméně je, že Amazon seriál zasadí do doby těsně před událostmi, které popisuje trilogie Pán prstenů. Prstenové trilogii předcházelo další Tolkienovo dílo, Hobit, ve kterém se dočítáme mimo jiné o tom, jak Frodův strýc Bilbo prsten moci vlastně získal. Mezi událostmi Hobita a Pána prstenů je rozpětí zhruba 75 let. Děj nového seriálu se bude nejspíš odehrávat někdy v této době. Z  hlediska dějin Středozemě jde o pouhý okamžik, z pohledu Amazonu dost dlouhá doba na to, aby se tu pohodlně mohl odehrát seriál. V této době už žije většina postav, které známe z Pána prstenů – hraničář Aragorn ještě neví, že má královské geny a osaměle se prochází krajinou severu, elfí princezna Arwen, po které Aragorn touží, je mimo jeho dosah, protože co by se zahazovala s otrhaným hraničářem? Glum zoufale hledá svůj ztracený prsten a Sauron nenápadně sbírá své síly k válce. Čaroděj Gandalf se snaží temnotu vystopovat a přesvědčit svět o hrozícím nebezpečí, zatímco na Sarumana je stále ještě spolehnutí.

Jak ale uzavírá autor článku, nakonec není důležité, aby bylo v novém seriálu dost scén, ve kterých spolu bojují armády mužů na koních proti skřetům. Nejde tu o krále, kteří pronášejí patetické proslovy, ani elfí princezny. Co dělá Tolkienovu trilogii a ostatně i Hobita tak jedinečnými a odlišuje je od většiny fantasy žánru, je to, že tato díla především vyzdvihují odvahu malého člověka. Hobita, který není příliš silný ani odvážný a raději než válčení má rád pohodlí domova. Až tváří v tvář událostem se rozhodne postavit se zlu. Pokud na to Amazon nezapomene, je šance, že vznikne něco mimořádného.

Inzerce
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Jak známo, produkty nejznámějších technologických firem typu Facebook či Alphabet (mateřská firma Googlu) jsou pro uživatele zdarma. Až na to, že vlastně zadarmo nejsou – firmám totiž za jejich výrobky platíme cennou komoditou, která má dnes větší cenu než ropa. Totiž osobními daty, touto „ropou digitálního věku“ - jak píše třeba Economist.

Komentář v americkém listu The New York Times se proto zamýšlí nad tím, zda by nebylo na místě společnosti za shromažďování osobních dat danit. Informace o uživatelích jim vydělávají stovky miliard dolarů ročně. Některé firmy existují čistě za účelem nákupu a dalšího prodeje osobních dat. Proč by z našich osobních dat měly profitovat pouze tyto společnosti, ptá se autorka textu Saadia Madsbjerg, šéfka Rockefellerovy nadace. A navrhuje zavést „daň z dat“, která by pro technologické giganty ani specializované firmy nepředstavovala takovou zátěž (méně než procento z obratu), ale zároveň by přinesla prospěch celé společnosti.

Reklama
Reklama

Na co přesně by se vybrané peníze použily, Madsbjerg příliš nespecifikuje. Ráda by viděla „lepší a férovější internet“, z něhož budeme mít „prospěch všichni“, jenže už příliš neupřesňuje, jak konkrétně by to mělo vypadat. Což u textu, který otevírá takto zajímavé téma, trochu vadí.

Zároveň také není jasné, jak přesně velkou hodnotu naše data vlastně mají – třeba Google je využívá při všem možném od zlepšování vyhledávacích algoritmů po budování umělé inteligence. Zároveň díky nim lépe prodává reklamu, protože je cílenější, a tím pádem účinnější. U firem, které s daty „jen“ obchodují, je situace o něco přehlednější - generují obrat ve výši 150 miliard dolarů ročně, nicméně růst v tomto odvětí je tak prudký, že už příští rok se očekává obrat 250 miliard.