Čínský špion v Praze: na koho sbíral informace a proč se možná dostane na svobodu?
Případ agenta Pekingu míří před soud a dává naději jednomu českému vězni v Číně
Jediný český občan vězněný dnes v Číně má poprvé po šesti letech za mřížemi naději, že by se mohl dostat domů. O tom, zda se to nakonec bývalému studentovi čínštiny Matěji P. skutečně podaří, rozhodne tajemný muž, který byl nedávno zatčen v Praze.
Potopen v hlubokých vodách
Na své problémy si Matěj P. zadělal v roce 2019, když ho čínská policie zadržela poté, co u něj údajně našla drogy. V září 2020 ho v jednadvacetimilionovém čínském městě Čcheng-tu, kde se několik měsíců předtím tehdy pětadvacetiletý student čínštiny usadil, aby si tu na jazykovém kurzu zdokonalil řeč, soud uznal vinným z trestného činu obchodování s drogami a vyměřil mu dvanáctiletý trest. Tato suchá zpráva o rozsudku, výši trestu a jménu věznice představuje zároveň jediná konkrétní data, která lze o Matěji P. najít v dostupných čínských zdrojích. A zatímco on se beze stop potopil do hlubokých vod čínského vězeňského systému, doma jeho případ dlouho unikal veřejné pozornosti.
Univerzita Palackého v Olomouci, kde před svým odjezdem do komunistické říše studoval čínskou filologii, neměla o jeho dramatickém osudu tušení, protože už u ní nepokračoval v navazujícím magisterském studiu, a ona neměla tudíž důvod jeho stáž blíže sledovat. „O jeho problémech jsem se dozvěděl od jednoho člověka až teprve v průběhu loňska a začal jsem to samozřejmě řešit,“ říká Respektu děkan olomoucké filozofické fakulty Jan Stejskal.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
