V Polsku platí takové právo, jaké odsouhlasí Kaczyński
 
PiS
Polský premiér Mateusz Morawiecki a lídr strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczynski

V Polsku je rozseknutý jeden táhnoucí se právní spor. Podle jedněch - a zdaleka nejen politiků opozice stojících proti vládní straně Právo a spravedlnost - to znamená, že země začíná opouštět Evropskou unii. Podle druhých se nic vážného nestalo a jen je konečně jasno a pořádek.

Jde o spor o změny v justici, které provádí vláda PiS a které mají dostat soudy pod kontroly (jejích) politiků. Pro případné trestání nepoddajných soudců zřídila vláda v roce 2017 zvláštní disciplinární komoru Nejvyššího soudu, která se měla zabývat prohřešky polských soudců. Novou komoru vláda obsadila svými loajálními soudci a přiřkla jí rozsáhlé pravomoci.

Reklama
Reklama

Evropská komise na popud části polských soudců napadla u unijního Soudního tribunálu způsob, jakým komora vznikla - s tím, že jde o pošlapávání nezávislosti justice. Lucemburští soudci jí dali za pravdu a v roce 2020 přikázali Polsku, aby provoz nové komory okamžitě pozastavilo. S tím se nesmířili její členové a položili polskému Ústavnímu soudu dotaz, zda může unijní právo mluvit i do tak základních věcí členských zemí, jako je justice. A Ústavní soud ve středu došel k tomu, že nemůže: nařízení lucemburských soudců je podle něj proti polské ústavě a Polsko se jím tedy nemusí řídit. Jinými slovy - ne vždycky v Polsku platí unijní právo.

Čtěte také: Polsko táhne na Washington

Rozhodnutí není překvapivé. Polský Ústavní soud dávno neplní svou roli - je jakousi justiční pobočkou vládnoucí pravice a vydává výhradně rozhodnutí, která vládní straně a jejímu šéfovi, reálnému vládci země Jarosławu Kaczyńskému, pomáhají v jeho politických manévrech.

Podle opozice a části právních expertů však rozhodnutí polského konstitučního tribunálu nemůže mít jiné logické vyústění než odchod Polska z Evropské unie, protože není možné být členem spolku a vybírat si, která společná pravidla platí a která právě ne.  Navíc ještě před tímto odchodem bude Polsku naskakovat účet za mohutné pokuty udělené za nedodržování rozsudků unijního soudu. Podle vládní strany a ústavního soudu rozhodnutí znamená něco jiného: Polsko je členem Unie a tím, že dodržuje vlastní ústavu, nemůže z logiky věci porušovat unijní předpisy.

Jaký bude dopad celého právního rébusu, je nejasné - a obtížně odhadnutelné i pro právní experty. Lucemburský soudní tribunál bude dodržování svých rozsudků jistě vymáhat. Unijní smlouvy jednoduše nepočítají s tím, že by členské státy jeho rozhodnutí ignorovaly. Ústavní soud přitom bude brzy rozhodovat o další podobné záležitosti, podání premiéra Mateusze Morawieckého, který po soudcích chce posvětit ignorování unijního práva (v zájmu ochrany polské ústavy) i v jiných oblastech než jen v justici. Rozhodnutí má přijít 3. srpna a bude velmi pravděpodobně pro Morawieckého příznivé.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Tomáš Brolík

redaktor, Fokus

brolik
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1360

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte