Nestačí si s paní Cichanouskou jen dělat fotky

O tom, zda bude v Česku zřízena nějaká forma diplomatického zastoupení běloruské opozice, která zřejmě v roce 2020 vyhrála prezidentské volby, ale její představitelé byli následně diktátorem Aljaksandrem Lukašenkou pozatýkáni či utekli do exilu, už kabinet Andreje Babiše nerozhodne. Vláda v demisi to přenechala svým nástupcům, tedy nově se rodícímu týmu koalic Spolu a PirSTAN pod vedením Petra Fialy. Z jejich vyjádření pro Respekt vyplývá, že jsou tomuto kroku nakloněni a spíše s ním počítají, nebo mu minimálně nebudou bránit.

„Celovládní stanovisko nemáme. Já osobně jsem pro,“ říká možný budoucí ministr vnitra za Starosty Vít Rakušan. Podobně mluví i budoucí premiér Fiala. „S opoziční vůdkyní Svjatlanou Cichanouskou se zástupci Spolu přímo setkali, lidská práva a demokratizační úsilí jsou věci, které bude nová vláda podporovat. O této iniciativně nemám v tuto chvíli žádné bližší informace, určitě je to věc k diskusi,“ říká pro Respekt.

Tento týden byl v Česku na návštěvě Franak Viačorka, jeden z hlavních zahraničně-politických poradců Cichanouské, který o budoucí „ambasádě“ jednal s některými politiky. Jedním z nich byl i nově zvolený poslanec, expert TOP 09 na zahraniční politiku Ondřej Kolář. „Potvrdili jsme si, že budu usilovat o to, aby běloruská opozice měla v Praze své zastoupení. Nestačí si s paní Cichanouskou jen dělat fotky - Česko musí být v podpoře běloruské opozice aktivnější,“ říká Kolář.

Jak konkrétně by měla budoucí „ambasáda“ vypadat, je však v tuhle chvíli nejasné. V Česku je oficiální diplomatické zastoupení Běloruska reprezentované Lukašenkovým velvyslancem, který se účastní oficiálních akcí. To je pro zdejší diasporu i kancelář Cichanouské nepřijatelné, protože to podle nich umožňuje legitimizovat režim. Představitelé běloruské opozice přitom neusilují přímo o to, aby jejich zastoupení v Česku neslo označení „velvyslanectví“ - mohlo by kopírovat podobu tchajwanské hospodářské a kulturní kanceláře v Praze.

Čína považuje Tchaj-wan za své vzbouřenecké území, nezávisle vystupující ostrov nicméně v různých zemích světa zřizuje své pobočky, které v názvu nemají slovo ambasáda, ale v podstatě plní její roli. Pro běloruskou opozici by něco podobného bylo podle jejích představitelů důležité i proto, že by zde lidé mohli získávat potvrzení pro dokumenty nutné k jednání s českými úřady. Kvůli prodloužení pasů dnes například musí cestovat do Běloruska, kde ovšem riskují okamžité zatčení.

Jedním z těch, kdo v minulosti myšlenku zastoupení běloruské opozice v Česku podpořil a vznesl tohle téma při letošním pražském setkání se Svjatlanou Cichanouskou, byl prezident Miloš Zeman.

„Byl to prezidentův nápad, spontánní. Otázka je realizace. Pokud tady otevřeme nějaké regulérní zastoupení, tak nám Lukašenka zavře ambasádu v Minsku. Tohle se musí vyřešit. A co financování? Kdo to bude platit? Oni sami? Prezident to určitě bude podporovat i u nové vlády, ale tyhle věci je - zdůrazňuji z mého pohledu -  třeba vyjasnit. To bude věcí budoucí vlády,“ říká k současnému postoji prezidenta šéf zahraniční odboru Hradu Rudolf Jindrák.

Zavření české ambasády v Minsku je vskutku jednou z možných reakcí, již by mohl Lukašenka recipročně udělat. Ondřej Kolář tvrdí, že by to nemusel být tak zásadní problém, protože agendu by – kromě další pomoci českým občanům v zemi a disidentům – mohly pro Česko vykonávat jiné státy Evropské unie, které v Minsku působí. Podobný servis takto dlouhodobě poskytuje česká ambasádu v syrském Damašku ve prospěch EU a NATO.