Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Hospody už zřejmě další koronapomoc nedostanou. Je jich moc, říká Havlíček

Na další odškodňování už stát nemá, zaplatí leda osvětovou kampaň

Ilustrační foto • Autor: Matěj Stránský
Ilustrační foto • Autor: Matěj Stránský

Souběžně s přípravami dalších opatření proti koronaviru, která mají být oznámena v pátek, běží další kolo jednání o odškodném pro zasažené obory. S novou naléhavostí se začali ozývat hospodští. Dál jim padají tržby a po jarním vyhladovění mnohým už také docházejí rezervy. Jejich zástupci se v rámci volání o pomoc propracovali přímo k jednotlivým ministrům, ale zatím se nezdá, že by vláda pro ně měla adekvátní odpověď.

Výsledkem je podivná polovičatost. Stát deklaruje, že se snaží „nevypínat ekonomiku“, a tak hospody přiškrcuje jen částečně, což ministrům umožňuje umýt si nad propadem tržeb ruce. Útrata však je nižší. Ať už kvůli zkrácené zavíračce nebo kvůli omezením pro větší skupiny, na nichž restaurace nejvíc vydělávají. Anebo prostě kvůli tomu, že na pivo nemá v době pandemie tolik lidí náladu, či se do restaurace prostě bojí.

K omezování provozu v restauracích, kavárnách a barech sahají i jiné země, nově třeba Belgie. Zřejmě tedy jde o nástroj, který má svoje důvody. Hospodští ale namítají, že pro tento předpoklad neexistují v Česku žádná data. Naopak, v oficiálním žebříčku rizik pro šíření epidemie není gastronomie nijak zvlášť vysoko. Jak to tedy je? Je třeba restaurace omezovat, nebo ne? Pokud ano, bylo by fér dát na stůl důvody – a pak buď úředně způsobené ztráty vynahradit, nebo na rovinu přiznat, že na další odškodňování už stát nemá.

Nelze ale nedělat nic s odůvodněním, že restrikce by vyšly draho. Praxe ze světa ukazuje, že dát koronaviru volný průběh zkrátka není možné a ze všeho nejdražší je nechat epidemii rozjet. Je-li něco v zájmu kolektivního zdraví třeba disproporčně omezit, vyplatí se to udělat a na ztráty přispět - jinak se koronavirus rozšíří ještě víc a ekonomika na to stejně doplatí.

Vše se zpřísní

Nejhlasitěji nyní volá o pomoc Luboš Kastner, spolumajitel pěti restaurací v Plzni a jedné v centru Prahy. Jeho záchranná iniciativa Moje restaurace má podporu zavedené Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) a také nové asociace Apron, vzniklé na jaře po vyhlášení nouzového stavu. Za Kastnerem tak nyní stojí přes tři tisíce podniků, podporu v jeho tažení vyhlásil i svaz pivovarů.

Kastner se probojoval až k Andreji Babišovi, v návaznosti na to si tento týden píše s ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou a ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem. V úterý jeho kampaň zahajovala Události, hlavní zpravodajskou relaci České televize, mimo jiné s odůvodněním, že gastronomie zaměstnává 150 tisíc a podle tržeb je na tom letos v součtu od začátku roku zhruba o třetinu hůř než loni.

Kastner v první řadě bojuje za to, aby v novém balíku Prymulových opatření v pátek bylo šetrnější zacházení se zavírací dobou. Ministra přemlouvá, aby hospody nemusely jako nyní už v 22 hodin zavřít, ale mohly v tuto dobu jen ukončit objednávky a nechat hosty uvnitř ještě hodinu sedět a dopít. " My je vyženeme buldozerem ven, ale oni dál tvoří venku hloučky a přemýšlejí, co s večerem," říká Kastner na vysvětlenou, proč posun o hodinu nepovažuje z hlediska boje s epidemií za žádné riziko.

S posunem zavíračky se nicméně přinejmenším na příští dva týdny nejspíš nedá počítat. „Na dobu 14 dnů předpokládejme, že se prakticky vše zpřísní,“ prohlásil Prymula ve středu v České televizi v odpovědi na otázku, která přímo směřovala k možnosti uvolnění režimu v restauracích.

Nová omezení Prymula oznámí v pátek. Půjde o reakci na skutečnost, že stávající opatření sice šíření nemoci ztlumila, ale ne dost. V úterý denní nárůst pozitivně testovaných vystoupal na 4457 nových případů, což byl rekord za celé období koronaviru. A hned ve středu byl tento počet znovu překonán s číslem 5335 případů. V přepočtu na počet obyvatel jde o nejhorší čísla v EU.

Luboš Kastner • Autor: ČTK
Luboš Kastner • Autor: ČTK

Podle Kastnera ale chybí důkazy, že by k šíření přispávaly právě hospody. Podle zářijových statistik ministerstva zdravotnictví byla gastronomie co do nejrizikovějších povolání až v druhé desítce profesí, pobyt v restauracích coby rizikové místo pro hosty pak ve statistice není samostatně vůbec. Statistiky nicméně nejsou natolik podrobné, aby z nichž šlo gastronomii jako rizikový prostor přímo vyloučit.

Podle Kastnera je ale stejně tak možné, že stát zařazuje restaurace na index automaticky ze zvyku a hází stravování do jednoho pytle s bary a nočními podniky, kde může být riziko šíření větší a kde zároveň nejde o tak významnou sféru podnikání s tolika zaměstnanci. Jak si Prymula s těmito námitkami poradí, by mělo být jasné v pátek.

Hospod je moc, zapojme obce

V dalších bodech Kastner a spol. požadují další snížení DPH. Od května klesla tato daň u stravovacích služeb z 15 na 10 procent a nyní restauratéři navrhují jít až na pět procent. Ministerstvo financí návrh podle Kastnera odmítlo s odůvodněním, že by šlo o rozpor s daňovými pravidly Evropské unie. Hospodští oponují, že Evropská komise výslovně v reakci na koronavirus dala zemím v zdanění zasažených sektorů volnou ruku.

„My dáváme argumenty, ale nikdo nám je nevrací zpět. To není dialog,“ namítá Kastner. Podobně bez odezvy prý zůstala výzva směrem k ministerstvu práce, aby v gastronomii umožnilo odklad nebo dočasné zrušení odvodů na sociální pojištění.

„Denně o tom jednáme, jsem v kontaktu jak s p. Kastnerem (platforma Moje restaurace), tak s p. Stárkem (Asociace hotelů a restaurací),“ reaguje na námitky restauratérů vicepremiér Karel Havlíček, pod nímž se na jaře pomoc podnikatelům koordinovala. Teď se ale Havlíček zatím k žádným záchranným opatřením zavazovat nechce, mimo jiné s poukazem na to, že hospod je v Česku moc.

Ilustrační foto • Autor: HN - Lukas Biba
Ilustrační foto • Autor: HN - Lukas Biba

„Situace je velmi nevyrovnaná, jsou restaurace, které nemají problém, naopak třeba pražské jej mají. Je to dáno mimo jiné tím, že u nás je extrémní konkurence - v počtu restauraci na 1000 obyvatel jich je u nás dvojnásobek oproti Německu a trojnásobek oproti Británii,“ podotýká Havlíček.

Za vládu vicepremiér dodává, že „nechystáme nic plošného“ a „budeme reagovat podle situace“. Prý by se také měly „zapojit“ města a obce s odkazem na regionální rozptyly ve velikosti problému, kdy přes léto v exponovaných lokalitách typu Šumavy měli hospodští výjimečně dobrou sezónu, naopak podniky v místech jako Praha nebo Český Krumlov doplatily na úbytek zahraničních hostů. Například Vídeň takto každé rodině ve městě poslala poukaz na 50 eur, který lze utratit v kterékoli restauraci nebo kavárně.

Jako hlavní vládní pomoc Havlíček uvádí pokračující program Antivirus, přes který stát dotuje podnikatelům mzdy u nevytížených pracovníků, a to obvykle do výše 60 procent z neodpracovaných hodin. Antivirus má být do konce roku vystřídán programem Kurzarbeit, který minulý týden schválila vláda a tento týden ho schválila sněmovna v prvním ze tří čtení.

Výsledná podoba Kurzarbeitu ale vzhledem k různým záměrům parlamentních stran zatím není jistá; stejně jako není jisté, zda se stihne schválit do konce roku. Původně avizovaný termín listopad 2020 už se vzhledem k délce legislativního procesu nestihne, přitom Antivirus měl podle původních plánů končit v říjnu.

To vše podle Kastnera dostává podnikatele do nejisté situace, navíc prý už Antivirus ztrácí účinek kvůli tomu, že přes něj lze pobírat podporu jen na ty hodiny, kdy zaměstnanci kvůli úbytku tržeb nepracují. Praxe ale funguje tak, že restaurace už přebytečné lidi propustily a zbytek personálu pracuje víc - proto chybějí hodiny, na které lze Antivirus čerpat. „Počet zaměstnanců se odvíjí od tržeb. Každý si nechává jen ty nejlepší, propuštěných je oproti jaru zhruba třetina,“ odhaduje Kastner.

Shoda mezi restauratéry a vládou se tak zatím rýsuje jen v jednom bodu, kterým je plánovaná a státem podporovaná reklamní kampaň na to, aby se lidé nebáli do restaurací chodit. „Pan Kastner chce hlavně marketingovou podporu pro celý segment, což se mi líbí. Na tom teď společně s ním pracujeme,“ uvádí Havlíček.

Podle Kastnera má jít o celoplošnou kampaň v médiích a na internetu, celkem za 150 milionů korun z rozpočtu ministerstva pro místní rozvoj a jeho zdrojů na zrušenou dvoumiliardovou propagaci cestovního ruchu. „Ten kreativní koncept ještě nemáme, ale půjde o sdělení typu Nezapomeňte na nás,“ plánuje Kastner.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].