Taková byla Amerika vždy. Atentát na Charlieho Kirka není výjimkou

Mladý Američan, kterému bylo jen lehce přes 20 let, si vše dopředu naplánoval. Když všichni byli na svých místech a akce začala, namířil svou zbraň a vystřelil. Střela zasáhla hlavu. Ochranka rychle obklopila cíl jeho úspěšného útoku a převezla ho do nemocnice, ale o pár hodin později oběť na následky zranění zemřela. Útočníkovi se v chaosu podařilo z místa činu uprchnout, ale policie ho nakonec vypátrala. Tak by se dala popsat vražda konzervativního influencera Charlieho Kirka, ke které došlo před více než týdnem, ale i atentát na demokratického prezidenta Johna F. Kennedyho z roku 1963, nebo dokonce zabití prezidenta Abrahama Lincolna v roce 1865.

Ve Spojených státech se stupňuje politické násilí a zářijová vražda Charlieho Kirka, která otřásla zemí, je zatím posledním varováním. Lidé se obávají, že by se mohla vrátit šedesátá léta, kdy bylo zabito mnoho politiků i aktivistů a vypukly obří nepokoje, které si vyžádaly další desítky mrtvých. Není to zdaleka jediné turbulentní období, které USA za 250 let své existence zažily. Silně individualistická země vkládá naděje do silných osobností, které se pak opakovaně stávají terčem pro ty, kteří s nimi nesouhlasí a vidí v nich naopak zhoubu. A dnes je to patrné víc než kdy jindy.

Násilím to začalo

Už před válkou o nezávislost bylo v Bostonu i New Yorku běžné, že zfanatizované davy své nepřátele – většinou loajalisty, kteří si přáli zůstat součástí monarchie – svlékly donaha, polily dehtem a vyválely v peří, načež je hnaly centrem města. Ačkoli oběti většinou přežily, strhávání peří jim na kůži zanechalo doživotní jizvy. Okolo roku 1770, když už válka vypukla naplno, střety přitvrdily: zadržení nepřátelé byli odsouzeni a pověšeni jako zrádci.