Na cestě s Volodymyrem Zelenským. Ošlehaným, vyčerpaným a odhodlaným dál bojovat

První březnový čtvrtek večer nastoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Kyjevě do vlaku, aby navštívil své jednotky na východě Ukrajiny, kde zuří ty největší boje. Unavený výraz v očích, hluboké vrásky od starostí a prošedivělé vousy. Vypadalo to, že se vydává na osamělou cestu. Válka USA a Izraele proti Íránu, která začala necelý týden předtím, odvrátila pozornost světa od krvavého konfliktu Ukrajiny s Ruskem a oddálila tak další kolo mírových jednání podporovaných Spojenými státy. Zásoby protiletadlových raket, jež Ukrajina zoufale potřebuje, se rychle ztenčovaly, protože byly nasazeny právě na Blízkém východě. Doma zároveň rostlo vyčerpání obyvatel Ukrajiny způsobené krutou zimou naplněnou ruskými útoky.

Prezident Zelenskyj, který v čele Ukrajiny vstupuje do pátého roku této války, každý měsíc či dva navštěvuje vojáky v blízkosti frontových linií, i když pro jeho ochranku jsou tyto cesty noční můrou. Pro něj jsou naopak velmi inspirativní. „Jezdím sem povzbudit důstojníky i vojáky,“ říká v pátek, když sedíme v parku na lavičce ve městě Kramatorsk v Doněcké oblasti. Prezident pozval deník The New York Times, aby se k němu na jeho cestě na východ připojil, a mluvil se mnou a Brendanem Hoffmanem, jedním z našich fotografů, během série rozhovorů, jež trvaly celkem asi 90 minut.

Do Doněcku zamířil záměrně, právě tento region totiž zůstává největším kamenem úrazu v jednáních. Rusko na Ukrajinu tlačí, aby mu v rámci mírové dohody, ať už by byla jakákoli, postoupila celou oblast – tedy i část, kterou stále ovládá Kyjev. Při diplomatickém tanci s Trumpovou vládou, jež touží válku ukončit a připsat si za to zásluhy, projevil Zelenskyj ochotu ke kompromisu. Návštěvou Doněcku dal ovšem jasně najevo, že se Ukrajina tohoto území vzdát nehodlá. „Nejde o kilometry, jde o lidi,“ říká. „Vidíte, jak město žije.“

Prezident ukazuje na modro-žlutou ukrajinskou vlajku vlající nedaleko, na běžce v parku, na zmateného muže, jehož procházku přerušil příjezd ozbrojené prezidentovy kolony. Billboardy ve městě inzerují hotdogy a hamburgery. Lidé tu jezdí na kolech a venčí psy. Obchody s potravinami jsou otevřené. V částech Doněcké oblasti ovládaných Ukrajinou, které jsou o něco větší než americký stát Delaware, žije téměř 200 tisíc lidí.

I když pozornost Spojených států odvedla další válka na Blízkém východě a tento konflikt ztěžuje získávání potřebných zbraní, Volodymyr Zelenskyj si je vědom toho, že Ukrajina musí dál žít a bojovat. Frontová linie je vzdálena necelých 16 kilometrů od Kramatorsku, dostatečně blízko pro ruské operátory dronů, kteří na město tyto obratné bezpilotní letouny posílají už šest měsíců.

Na lavičce v parku se konec války, jež si vyžádala už více než 15 tisíc civilních obětí a životy stovek tisíc ukrajinských a ruských vojáků, zdá velmi daleko. Náš rozhovor nepřerušil jen déšť se sněhem, ale také poplach ohlašující letecký útok.

Druhý rozhovor se odehrál v utajeném podzemním velitelském stanovišti, kde to vonělo po borovicích a kde se podával oběd složený z řepného salátu s křenem, bramborové kaše a kuřecích řízků. Třetí rozhovor proběhl během cesty vlakem zpět do Kyjeva, hlavního města Ukrajiny.

Prezident při nich občas zakašle a mluví mírně chraplavým hlasem. Když v únoru 2022 Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi a ukrajinský vůdce každou noc pronášel z bunkru projevy, při nichž mimo jiné odmítal nabídky západních spojenců na svou evakuaci, působil téměř chlapecky. Nyní už vypadá na svých 48 let.

V rozhovorech opakovaně zdůrazňoval dvě věci: Že jeho země je ochotna pomoci americkým spojencům na Blízkém východě svými zkušenostmi a technologiemi prověřenými v boji. Ale že Ukrajina zároveň potřebuje více pomoci v boji proti Rusku.

Podle Zelenského vyslal Kyjev bezpilotní letouny ukrajinské výroby určené k zachycování cílů a experty na drony, aby pomohli s obranou amerických vojenských základen v Jordánsku. Na Blízký východ také vyrazí další odborníci radit ostatním zemím v boji proti íránským dronům Šáhid, které Rusko už roky používá proti Ukrajině.

Státy Perského zálivu se nyní proti nim brání s pomocí drahých protiletadlových střel Patriot vypalovaných ve zběsilém tempu – což je podobné jako jít na mouchu s bazukou. Ukrajina naopak potřebuje systémy Patriot k obraně proti balistickým raketám, jež Rusko téměř každý den vysílá na ukrajinská města. Možná by je bylo možné vyměnit za ukrajinské stíhací drony, uvedl Zelenskyj.

Cesta z Kyjeva na frontu a zpět trvala téměř 27 hodin. Po více než osmihodinové jízdě vlakem na nádraží poblíž Charkova přesedlal prezident do konvoje složeného z dodávek, SUV a nákladních vozidel. Cesta do Doněcké oblasti trvala několik hodin – po silnicích překrytých sítěmi, které měly chránit vozidla před útoky lehkých útočných dronů.

Kolona projížděla vesnicemi se zničenými kostely a zabedněnými domy rychlostí, jež někdy přesahovala 145 kilometrů za hodinu. Zničené továrny připomínaly ohnuté kousky stavebnice Merkur. Nákladní vozy, dokonce i žluté stavební rypadlo, byly vybaveny elektronickými rušičkami a provizorními klecemi na ochranu před drony

Během naší cesty Volodymyr Zelenskyj nejprve navštívil vojáky ve městě Družkivka, které leží na frontové linii a je téměř denně ostřelováno Rusy. Prezidentův tým dospěl k závěru, že pro mě a pro Brendana je příliš nebezpečné jet s nimi, takže nás vzali na snídani do nedalekého Slovjansku.

Na náměstí v Družkivce natočil prezident video u sousoší tančícího páru, jež se stalo symbolem ukrajinských ztrát i odolnosti. U díla nazvaného Památník milenců lidé dříve uzavírali sňatky – včetně vojáků. Rusové nedávno náměstí ostřelovali, památník však zůstal nepoškozen.

Když ukrajinský vůdce později seděl na brífinku v podzemním bunkru, v dálce dopadla ruská řízená bomba. Následně nad čekající kolonou vozidel proletěl FPV dron. Řidič auta, ve kterém jsme s Brendanem seděli, rychle couvl, aby mezi vozidly vytvořil bezpečný rozestup. Nebylo ovšem jasné, zda to byl ruský, nebo ukrajinský dron.

Volodymyr Zelenskyj a jeho vrchní velitel zvažovali, zda se raději nevydat do sousední Záporožské oblasti. Ukrajinské jednotky tam v únoru dobyly zpět natolik rozsáhlé území, že Ukrajina poprvé od listopadu 2023 celkově získala větší rozlohu než Rusko. Taková cesta by měla charakter oslavy. V Doněcku však Rusko a Ukrajina bojují o každý centimetr nejtvrději vybojované půdy v celém konfliktu.

Na vojenských velitelských stanovištích předal ukrajinský prezident vojákům medaile; někteří z nich bojují už dvanáct let, tedy od chvíle, kdy Rusko na východě zahájilo válku vedenou prostřednictvím svých spojenců. Potřásl si rukou s veliteli a vyslechl si jejich prosby o více peněz, více vybavení, více mužů. Prostě více všeho.

„Nacházíme se ve velmi, ano, velmi intenzivním a náročném směru, na východě,“ připustil Zelenskyj. „Potřebují spoustu věcí. A ty potřeby se mění každý den.“ Po celý den do sebe „lil“ jednu kávu za druhou. Jeden z jeho poradců odhadl, že vypije deset i více šálků denně. „Ne, ne,“ odpověděl, když mu v noci nabídli vodu. „Dám si kávu.“

S vrchním velitelem ukrajinských ozbrojených sil Oleksandrem Syrským vtipkovali o tom, jak málo spánku jim stačí k přežití. Zelenskyj řekl, že spí v průměru pět hodin, Syrskyj tvrdil, že spí jen tři a půl hodiny. Na to prezident řekl, že ale Syrskyj ve skutečnosti každý den spí pouze od tří do pěti hodin ráno.

Zeptala jsem se prezidenta, zda viděl čtvrteční komentář americké hlavy státu pro server Politico, v němž Donald Trump opět prohlásil, že skutečnou překážkou dosažení míru je ukrajinský prezident, zatímco ruský prezident Vladimir Putin je připraven uzavřít dohodu – navzdory mnoha důkazům o opaku.

Volodymyr Zelenskyj to odbyl mávnutím ruky. Když mluví o Trumpovi, je vždy opatrný. A krátce se zasmál nad představou, že by vůbec musel vysvětlovat příčiny války. „Myslel jsem, že je zcela jasné, kdo je agresor a kdo ne,“ řekl. Dodal, že od Trumpova zvláštního vyslance Steva Witkoffa a prezidentova zetě Jareda Kushnera slyšel odlišné zprávy. A ocenil je za obrovský kus práce, který při snaze uzavřít dohodu odvedli.

Další kolo mírových rozhovorů za účasti Ukrajiny, Ruska a USA se mělo konat ve Spojených arabských emirátech stejný den, kdy prezident Zelenskyj odcestoval na východ. Američané podle jeho slov navrhli alternativní řešení, jež by zahrnovalo pouze Ukrajinu a Rusko, on však chtěl počkat, dokud nebude možné uspořádat další trojstranné kolo jednání. „Myslím, že to bude někdy v následujících dnech, pokud to tedy s pokračováním jednání myslíme vážně,“ podotkl.

Válka s Íránem s sebou nenese jen riziko, že se pozornost Spojených států odkloní od Ukrajiny. Každá protiletadlová raketa Patriot, kterou země Blízkého východu odpálí, je také připomínkou toho, jak málo jich na světě zbývá. Vzhledem k rozsahu íránských odvetných úderů je podle Zelenského pochopitelné, v jakém počtu byly rakety Patriot použity.

„Ano, šlo o velký útok – podobné jsme my zažívali celou zimu,“ řekl a smutně se usmál. Ruské údery byly tuto zimu neúprosné. Zelenskyj uvedl, že Ukrajině už mnoho raket Patriot nezbývá. Co udělá, pokud se jim nepodaří získat další? „Velmi obtížná otázka,“ odpověděl.

Řada blízkovýchodních vůdců včetně saúdskoarabského korunního prince Muhammada bin Salmána prý Zelenskému volala. Všichni chtěli ukrajinské stíhací drony – na což jim odpověděl, že udělá, co bude v jeho silách.

Náš vlak vjel do stanice v sobotu v půl druhé ráno. V Kyjevě v ten moment už asi 40 minut platil poplach kvůli leteckému útoku. Zelenského auto vyrazilo z nádraží, zatímco v dálce burácely protiletadlové rakety Patriot. Té noci Rusové podle ukrajinského letectva vystřelili na ukrajinská města 480 dronů a 29 raket. Ukrajině se podařilo sestřelit 453 dronů a 19 raket.

V Kramatorsku bylo při výbuchu letecké bomby zraněno šest lidí, včetně tří dětí. V Charkově zabila raketa deset lidí, mezi nimiž byl chlapec navštěvující druhou třídu a dívka z osmé třídy. Spolu s nimi zahynuly i jejich matky.

Na reportáži se podílely Marija Varenikova a Oleksandra Mykolyšyn.
K. Barker je reportérka The New York Times, která se podrobně věnuje válce na Ukrajině.

This article originally appeared in The New York Times

© 2026 The New York Times Company