Libanonské aerolinky létají i za války. Konflikt s Izraelem však může srazit odolnou zemi na kolena
Obnovené boje přicházejí v době hluboké krize a můžou zásadně proměnit rovnováhu sil i roli Hizballáhu
Válka v Íránu. Vše o tématu ➡️
Tleskat, nebo netleskat po přistání letadla? Fenomén z devadesátých let, kdy bylo létání mnohem nákladnější a vzácnější, se dnes objevuje už jen zřídka. Když už se pilotům a pilotkám tleská, je to v případech, kdy let byl opravdu náročný. V Libanonu jde však o běžnou záležitost – a to i v dobách míru a třeba na standardním, hodinovém letu z turecké Antalyi do libanonské metropole Bejrútu. Proč tomu tak je, není úplně jasné – platí ale, že pokud si někdo zaslouží za své letecké dovednosti potlesk, pak jsou to členové posádek letů libanonských aerolinek Middle East Airlines (MEA).
Společnost nepřestala létat ani před dvěma lety, kdy se země ocitla (prostřednictvím militantního islamistického hnutí Hizballáh) ve válce s Izraelem. A létá také teď, kdy izraelské rakety znovu dopadají na Libanon. „Zní to zvláštně, ale jsme na to zvyklí,“ řekl kanadskému deníku The Globe and Mail kapitán Mohammed Azíz, šéf libanonského úřadu pro civilní letectví, v rozhovoru ve své kanceláři na bejrútském letišti. Válku z roku 2024 v něm s hořkým úsměvem označil jako „dobrou generální zkoušku“ před současnou situací.
Trvá na tom, že rozhodnutí pokračovat v létání vychází z desítek let zkušeností s fungováním v podmínkách války. „Polovinu života jsem strávil plánováním pro krizové situace. Máme s tím opravdu velké zkušenosti,“ řekl ještě předtím americkým novinám The New York Times. Pokračování provozu v těchto podmínkách nicméně i přes roky zkušeností představuje obrovské riziko pro cestující, personál i pracovníky prosklených řídicích věží – jejichž velká okna mohou tlakové vlny případného výbuchu vmžiku proměnit ve stovky tisíc smrtících střepů.


Do určité míry je tak MEA – velmi vzácný příklad prosperující libanonské firmy – symbolem odolnosti této země na pobřeží Středozemního moře, která s Izraelem sdílí pozemní hranici dlouhou zhruba 80 kilometrů. Zároveň je však připomínkou toho, co vše musí být v sázce, aby mohl Libanon aspoň částečně fungovat. Země se nyní znovu propadá do ozbrojeného konfliktu, jenž zasahuje každodenní život milionů lidí a dál prohlubuje už tak těžkou ekonomickou a politickou krizi.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.



















