Záhadný prožitek zvaný vlast
Nejen ministr Dobeš hledá recept, jak učit národní hrdost v dnešním Česku
Když mají osmáci a sedmáci z třebenické základní školy na Litoměřicku říct, čím je zajímavé Česko i kraj, ve kterém žijí, celkem neváhají. Padnou jména Václav Havel (podle žáků je významný tím, že „mluví hodně o Češích v zahraničí“), Karel IV. (založil univerzitu, postavil Karlův most) i Václav Pařík, dávný starosta Třebenic, který se v druhé polovině 19. století významně zasloužil o rozvoj severočeského městečka.
Potom ještě žáci návštěvníka poučí, že okolní kuželovité kopce jsou vlastně unikátní vyhaslé sopky, v místním muzeu lze vidět jedinečné minerály zvané český granát a také se ve zdejším kraji hodně pěstuje ovoce. O své zemi i městě toho prostě třebeničtí žáci vědí docela dost a neváhají se svými znalostmi pochlubit.
Současný ministr školství Josef Dobeš (VV) by měl zřejmě z takových dětí radost. Zhruba před měsícem ohlásil plán zavést na školách výchovu k národní hrdosti. Jeho plán zatím nezískal žádné konkrétní obrysy, ale ministr je přesvědčen, že pro zdejší školáky je výcvik ve vlastenectví nezbytná věc: jsou totiž podle jeho osobního pozorování méně sebevědomí než jejich vrstevníci za hranicemi a také prý „málo znají důležité milníky našich dějin, které nás posunuly vpřed“. Podle ministra Dobeše se dá národní hrdost učit třeba na příkladu bojovnosti českých hokejistů na mezinárodních turnajích. „Nebo na příkladu Karla IV., který – ač výchovu získal na francouzském dvoře – nikdy nezapomněl na svoje kořeny a nadevše miloval český národ,“ uzavírá ministr s tím, že pro něj osobně vlastenectví znamená především pozitivní vztah k zemi, kde se narodil.
Celý článek si můžete dočíst v Respektu 46/2011, který vyjde v pondělí 14. 11. 2011.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
