Smrt šampionů
V naší pohodlné civilizaci představují ideál - zdravě jedí, nekouří, mají štíhlá a svalnatá těla. I oni ale umírají náhle, bez varování a často bez vysvětlení. Náhlá úmrtí mladých sportovců nejsou jen osobními tragédiemi, ale otvírají řadu otázek o podobě vrcholového sportu a hranicích lékařské vědy.
Řadový domek se zelenou omítkou v brněnské čtvrti Bohunice se nijak neliší od okolní zástavby. Jenže uvnitř je něco zvláštního – v obývacím pokoji udeří do očí dvě fotografie, na nichž se usmívá sympatický kluk. A přes rám mají černou pásku.
Martin Foukal začal s fotbalem v šesti letech, později jako člen juniorského týmu brněnské Zbrojovky už snil o dráze profesionálního hráče, ale zároveň tomu neobětoval vše – úspěšně odmaturoval a letos studoval už ve druhém ročníku na brněnském Vysokém učení technickém. „Snil o fotbale, ale chtěl mít i vzdělání,“ říká Vladimíra Foukalová, Martinova maminka, profesorka biologie a tělocviku na brněnském gymnáziu, která se kdysi sama vrcholově věnovala atletice. K fotbalu a škole si Martin s rodiči také občas zahrál golf, s přáteli či mladším bratrem Jakubem vyrážel na rockové koncerty nebo na letní grilovačku.
Život brněnského teenagera se vychýlil z normálu loni v srpnu. „Po tréninku měl zvýšený tep i tlak, byl pak na kardiologii na důkladném vyšetření,“ vzpomíná Martinův otec Bedřich Foukal. Lékaři zaznamenali srdeční arytmii, ale nepodařilo se zjistit její příčiny ani jinou srdeční vadu („Srdeční sval je velmi zdravý,“ konstatoval jeden z kardiologů), Martin tedy odešel domů s posvěcením pokračovat ve fotbale. Následujícího půlroku mladý fotbalista prošel řadou dalších vyšetření, jeho dokumentaci posoudili i další lékaři a závěr byl stále stejný: ve sportu může pokračovat. „Nás ty lékařské zprávy uklidnily, měli jsme za to, že se nemůže nic stát,“ říká paní Foukalová. V Martinově lékařské zprávě z letošního ledna stojí: „Není limitován případnou poruchou levé srdeční komory. Dostupnými metodami, včetně magnetické rezonance srdce, nebylo prokázáno strukturální onemocnění srdce. Na základě výše uvedeného není kontraindikace k zařazení do vrcholového sportu.“
Až letos v dubnu při další sportovní prohlídce Martin dostal doporučení přestat s fotbalem, což udělal mimo jiné také proto, že měl potíže s achilovkou, jinak se ale podle rodičů cítil dobře. Z konce nadějí na „velký“ fotbal sice smutný byl, ale jako – podle rodiny i vzpomínek přátel – povaha praktická a optimistická se místo truchlení vrhl na studium. Měsíc na to přišel šok. Mladík, který by počátkem června oslavil jedenadvacáté narozeniny, náhle zemřel. Doma v posteli. A Foukalovi dodnes nevědí proč. Martinovi selhalo srdce, ale ani pitva neodhalila přesné příčiny, proč vypověděl službu sval, který lékaři dlouho označovali za zdravý a vhodný k vrcholovému sportování.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
