0:00
0:00
Z nového čísla11. 10. 20132 minuty

Konec české brambory

V 18. století je lidé považovali za zhoubnou novotu. Pak si zvykli, že když jsou brambory, není hlad. Dnes však z polí znovu mizí.

Bramborová romantika
Autor: Karel Cudlín

„Jsou to přece jablíčka Vysočiny, to jsme se vždycky učili, tak jsme se přijeli podívat,“ směje se paní na statku Eden v Bystřici nad Pernštejnem, v srdci bramborářské Vysočiny, kde se konají Slavnosti brambor. Z polorozpadlého statku tu chtějí za pomoci eurodotací vybudovat výletní místo – a zrovna brambory jsou podle nich ten správný produkt, který přitáhne lidi. Podává se bramboračka, bramborový špíz a bramboráky, kolem pobíhá „pan Brambora“ v molitanovém převleku. Za víkend sem přijelo na dva tisíce lidí.

Zvídaví brněnští výletníci ovšem tvoří jen jednu část návštěvníků. Jsou tu i lidé z okolních vesnic. Nemají barevné outdoorové oblečení a tváří se trochu zamračeně, protože česká brambora podle nich právě zažívá soumrak. Výměry klesají, od roku 2000 o třetinu, protože zemědělci dávají přednost plodinám, jež nabízejí snadnější zisk – řepka nebo kukuřice na bionaftu a do bioplynových stanic.

↓ INZERCE

Výnosy českých bramborářů jsou nízké a cenou stěží konkurují Němcům, Nizozemcům a Francouzům, což jsou naši největší dovozci brambor. Jídla z brambor pořád považujeme za typická česká, ale zhruba každá čtvrtá brambora na českém talíři dnes pochází z ciziny. Také výrobky z brambor jsou většinou ze zahraničí; někdy české brambory odjíždějí ke zpracování do Polska nebo Rakouska a odtud se zase vracejí zpět jako mražený výrobek. Česká brambora se prostě v době globalizace začíná ztrácet.

banner Respekt zamcene Autor: Respekt

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].