Příběh hříšníka Jana Beera

RESPEKT 19/2010

Se zájmem jsem si přečetl článek Tomáše Sachera a musím uznat, že je pozoruhodný. Nicméně mám výhrady k užití slova „mukl“.
Vězeň po roce 1989 není při vší fantazii „mužem určeným k likvidaci“. Možná jde jen o slovíčkaření, ale mám dojem, že v tomto případě jde o víc než o jiné pojmenování vězně. Skuteční muklové, tedy političtí vězni, kterým šlo během vlády totalitních režimů o život, by se mohli právem cítit dotčeni. Nebude to dlouho trvat a generace opravdových muklů odejde. Místo osobních svědectví nám zbudou „jen“ mrtvá slova, a bude tedy třeba být obezřetnější. Nechci být přehnaně patetický, ale na některé věci by se prostě nemělo zapomínat.
Luboš Beneš, Děčín