Neotravujte!

V Poslanecké sněmovně spatřil světlo světa nový dokument – mapa Poslanecké sněmovny. Je na ní znázorněno přízemí parlamentu, rozdělené do různě zbarvených sektorů a cest, jak se mezi sektory pohybovat. Ty jsou rozděleny na červené a zelené. Červených je výrazně více a ukazují, kde novináři nesmějí pořizovat obrazový záznam. Na zelených to mají dovolené.

Celé to vypadá jako stěžejní předpis důležitého úřadu, který myslí na naše dobro, chce někomu pomoci k lepší orientaci v jeho hlubinách a všem se vyplatí ho respektovat. Jenže tentokrát je to jinak: tuto směrnici vydal parlament, který není žádným úřadem. Je místem, do něhož jsme posadili své zástupce a zástupkyně zvolené ve volbách. Zasedli tam díky našim hlasům, jiný důvod to nemá, a plní veřejný zájem, na jehož podobě se v demokratické diskusi shodneme.

Asi se dá odkývat, že lidé schvalující zákony potřebují určitý pracovní komfort, k němuž patří i něco jako klid a možnost vyhnout se kamerám. Proto jsme je ale vybavili vlastními kancelářemi a zázemím poslaneckých klubů, kvůli nimž sněmovna zabrala několik malostranských paláců a vystěhovala z nich nájemníky. Neexistuje však dlouhodobě obhajitelný důvod, aby si poslanci vyčleňovali další a další prostory parlamentu, kde se budou schovávat před kontaktem a kontrolou, které obstarávají média.

Toto tvrzení platí přesto, že kdekdo má dnes na poslance mobilní telefon, kdykoli jim může zavolat a na cokoli se zeptat. Kontrola parlamentu je mnohem barvitější disciplína, jejíž součástí musí být možnost sledovat, co se v jednacích sálech a na chodbách děje, případně si to pro čtenáře, posluchače či diváky zaznamenat. V rámci veřejné kontroly je tedy nepřijatelné, aby parlament akreditované lidi z médií omezoval a podobnými mapkami jim diktoval, co smějí a co ne.