Moje srdeční záležitost

Ne, totožnost dárce neznám. Ani toho prvního, jak to nevyšlo, když se ukázalo, že nemá dobré srdce. Jen vím, že mu moje pojišťovna platila cestu z Plzně.

Rok 2024. Rád sportuji – vysokohorská turistika, kolo, lyže, volejbal. A užívám si, jak tělo pěkně funguje. Koncem roku jsem však začal postupně pociťovat dušnost při námaze.

Rok 2025 byl rokem výzkumu a vývoje. Myšleno výzkumu, co se se mnou děje za současného vývoje onemocnění. Mezitím jsem se stal (po krátké ztrátě vědomí) nositelem implantovaného defibrilátoru (ICD), který může zachránit život a jehož chvíle slávy měla ještě přijít. A také se po sérii mnoha vyšetření povedlo diagnostikovat příčinu – vzácné zánětlivé onemocnění srdeční tkáně.

Počátkem letošního roku se mi defibrilátor rozhodl ukázat, proč ho nosím. Po několika desítkách výbojů (mega šlupky) jsem se na příjezd dlouho nejedoucí sanitky již velmi těšil. Závod mezi sanitkou a slábnoucí baterkou defibrilátoru vyhrála sanitka, v Motole mě pak během dvou týdnů opravili a život byl zase nádherný.