Maďarsko se mění, Kreml už má ale v Evropě jiné spojence

Když Péter Magyar porazil v dubnu ve volbách Viktora Orbána, velká část Evropské unie si oddechla. Po šestnácti letech přišel o moc člověk, který v posledních letech bojkotoval evropskou pomoc Ukrajině a vycházel vstříc Rusku. Úleva však trvala jen pár dní, parlamentní volby v Bulharsku totiž drtivě vyhrál bývalý prezident Rumen Radev, známý euroskeptik a odpůrce pomoci Ukrajině. Získal ústavní většinu a bude mít v zemi obrovskou moc. 

Začátek května pak přinesl další podobnou „ránu“ – pád proevropské, spolupráci nakloněné vlády v Rumunsku. Z kabinetu nejdříve odešli zástupci sociálních demokratů, kteří nesouhlasili s plánovanými úspornými opatřeními na snížení obrovského státního dluhu. Parlament poté menšinové vládě liberála Ilie Bolojana vyjádřil nedůvěru. Zemi tak čekají složitá vyjednávání o novém kabinetu. Přitom v průzkumech nejvíce boduje krajně pravicový Svaz pro sjednocení Rumunů, který rovněž odmítá finančně i vojensky podporovat sousední Ukrajinu. 

Zájmy nejchudších

Obě země pojí víc než zeměpisná poloha – před dvaadvaceti lety společně vstoupily do NATO a o tři roky později do EU. Obě zároveň patří mezi nejchudší státy Unie: Bulharsko je dlouhodobě na posledním místě, Rumunsko bylo dlouho těsně před ním, v posledních letech se ovšem posunulo výše a dnes má okolo 78 procent unijního průměru v HDP na hlavu, což ho řadí na sedmé místo od konce. Rumunsko zároveň zůstává zemí s jedním z největších rozdílů životní úrovně ve velkých městech a na venkově.