Posselt: Děti se mě ptaly „Co tu děláš? Proč se nevrátíš tam, odkud jsi přišel?“
S mluvčím sudetských Němců o nacionalismu, respektu k české vnitřní diskusi a důvěře ve smíření
Za tři týdny v Brně proběhne první Sudetoněmecký sněm na české půdě. Kdy jste vlastně poprvé Česko navštívil vy?
V srpnu 1979, to mi bylo třiadvacet. Můj otec pocházel z Jablonce, ale nechtěl se tam vracet. S bratry jsme ho k tomu dlouho přemlouvali, přesvědčila ho až moje malá sestra. Projeli jsme pak celé Čechy a otec, učitel dějepisu a zeměpisu, o všem hrozně zajímavě vyprávěl. Ale také to přineslo hluboký šok. On patřil ke generaci, která říkala, že „muži prostě nepláčou“. Sám to říkával. A pak jsme se sourozenci viděli, jak během cesty každou chvíli brečel. Bylo to pro nás velmi emotivní. Podruhé jsem přicestoval až v roce 1989.
Proč ne dřív?
Kvůli politické činnosti to nešlo, stále více jsem se angažoval v Panevropské unii a v jejím rámci jsme z Mnichova pašovali knihy a tiskárny lidskoprávním skupinám a farnostem. Od mnichovského hlavního nádraží jezdil jednou týdně autobus, ve kterém jsme pokaždé něco převáželi. Od roku 1985 jsem měl pozvání od Petra Oslzlého, který v Brně pořádal bytové přednášky, takzvanou podzemní univerzitu. V roce 1988 jsem měl konečně jet, ale zavolala francouzská tajná služba a od cesty mě odradila. Klaplo to až těsně před sametovou revolucí.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
