V posledních letech je dost smutné být městským liberálem v Evropě. Jedna země za druhou padá do rukou populistů a krajní pravice. Další volby, další vítězství člověka, který chce vystoupit z EU, zavřít hranice migrantům, přestat podporovat Ukrajinu, nakupovat plyn z Ruska, různě omezovat život sexuálních menšin. Generace evropských mileniálů, do níž patřím i já, vyrostla v době, která slibovala svobodu, přátelství mezi zeměmi a klid pro ty, již o něj usilují. Místo toho sledujeme, jak se kontinent vrací k relativizaci fašismu – a všichni si na to zvykají.
Když v roce 2023 vyhrál volby v Nizozemsku krajně pravicový elegán Geert Wilders, byl to šok. Když se letos čekalo, že vyhraje znovu, už to nikoho moc nevzrušovalo. Jen další normální volební den v Evropě. A pak se stalo něco nečekaného: Wilders skončil těsně druhý, hlavně ale ztratil jedenáct křesel – nejvíc ze všech. A o vítězství se dělí s liberální stranou D66 vedenou Robem Jettenem. Oba mají shodně 26 mandátů, oba tedy mohou zkusit sestavit vládu.
Nová města
Plány Wilderse už známe z minulé vlády. Vydržel v ní jen necelý rok, kdy byl kabinet hlavně kvůli němu neschopný na čemkoli se dohodnout. To vedlo k pádu popularity, Wilders si proto našel záminku k odchodu: navrhl nesmírně přísné protiimigrační zákony, které by v právním státě ani nemohly projít. Nebyl z toho zdrcený – v opozici je kariérnímu politikovi dobře, strávil v ní mnoho let.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
