Masové protesty ochromily Francii
Ve Francii minulý týden protestovaly statisíce lidí proti plánovaným rozpočtovým škrtům. Ve čtvrtek vyšlo do ulic podle úřadů půl milionu lidí. Odbory uvádějí dokonce přes milion účastníků. Stávky zasáhly dopravu, zdravotnictví i školství, zapojili se také studenti. Demonstrace probíhaly v Paříži, Marseilli či Lyonu, na pořádek dohlíželo přes 80 tisíc policistů, zadrženo bylo více než 180 osob. Odbory kritizují nejen škrty, ale i Macronovu důchodovou reformu. Podle Le Monde stávkovalo asi 10 procent státních zaměstnanců. Protesty se konají v době politické krize po pádu vlády Françoise Bayroua. Nový premiér Sébastien Lecornu čelí tlaku veřejnosti, opozice i investorů kvůli rostoucímu deficitu. Levicové strany volají po vyšším zdanění bohatých místo úspor ve veřejných výdajích.
Evropská unie se nedokázala shodnout na plánu na snížení emisí skleníkových plynů v příštím desetiletí


Na jednání ministrů životního prostředí hlasování o klimatických cílech pro rok 2040 zablokovalo Česko, společně s Německem, Francií nebo Itálií. Podle premiéra Petra Fialy z ODS Česko nepodpoří žádný další cíl, který by ohrozil konkurenceschopnost a dostupné a spolehlivé dodávky energií. Unie přitom měla své klimatické cíle představit tento týden na zasedání OSN. Ministři životního prostředí sedmadvacítky místo toho prohlásili, že se pokusí snížit emise do roku 2035 až o 72,5 procenta. Podle Shirley Matheson ze Světového fondu na ochranu přírody je prohlášení diplomatickou gymnastikou na olympijské úrovni, představením, jehož cílem je vyhnout se ostudě, že na konferenci COP za několik týdnů dorazí s prázdnýma rukama. Velká Británie je mezitím v čele a oznámila cíl snížit emise o 81 procent oproti maximální úrovni z roku 1990. Austrálie se zavázala ke snížení emisí až o 70 procent oproti úrovni z roku 2005.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu