Firemní školky lidem daně nezvednou
Zmatky doprovázející zaměstnanecký benefit k důvěře vlády nepřispívají
Jak všichni víme, přiznat chybu a napravit ji není někdy úplně snadné. Takže je namístě ocenit, pokud k něčemu podobnému dojde ve vrcholné politice.
Jedním z problémů, které doprovázely vládní konsolidační balíček, byla informace, která na konci loňského roku nepříjemně překvapila i některé vládní politiky a političky. V rámci šetření se měl nově zdanit také zaměstnanecký benefit v podobě firemních školek. Zatímco doposud se školky počítaly mezi nepeněžité benefity, a tudíž byly z daní zcela vyjmuty, nově by každý zaměstnanec či zaměstnankyně odváděli z výhod, které jim jejich firma poskytuje, daň. Počítalo se sice s limitem 20 tisíc korun ročně na každého, ovšem náklady, které má s mateřinkami většina firem a institucí, jsou obvykle podstatně vyšší. Z peněz, které by limit převyšovaly, by lidé platili daň. Tudíž by se jim daně zvedly, a ne úplně málo.
V době chronického nedostatku míst ve státních zařízeních, kdy ta soukromá jsou pro řadu rodin finančně nedostupná, představují firemní školky zároveň funkční pomoc rodičům malých dětí. A pro některé také jedinou možnost, díky níž se mohou vrátit do práce. Celá věc měla ještě další rozměr, a to poměrně absurdní. Lidé odvádějící daně, za které nedostanou od státu odpovídající servis, by de facto platili daně ještě vyšší, protože si ten chybějící servis našli jinde.


Ministerstvo financí sice ubezpečovalo veřejnost, že výpočet bude vycházet z cen státních školek v lokalitě a do limitu na zaměstnanecký benefit se bude počítat pouze rozdíl mezi cenou za státní a firemní mateřinku. V překladu – že lidé nebudou platit nic navíc. Jenže jak ve středu napsal server Seznam Zprávy, řada firem se doposud řídila metodikou Generálního finančního ředitelství, podle níž platí původní výklad. Den po vydání článku Seznam Zprávy i finanční správa pravidla vyjasnily – a prý platí výklad ministerstva financí. Oba úřady pak pracují na přípravě novely zákona o dani z příjmů, která by měla vše definitivně vyřešit.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















