Každé volby jsou pro mě spojené s výpravou do problematiky školního stravování – na našem sídlišti totiž probíhají v budově základní školy a já tak mám cestou k hlasovací urně možnost prostudovat vyvěšené jídelní lístky a zavzpomínat tak i na svá školní léta. Zážitky ze školních jídelen jsou do mysli pamětníků hluboce vryty – vzbuzují jak husí kůži, tak nostalgii. Jsou také neodmyslitelnou součástí diskusí o podobě stravování před rokem 1989.
Jako houby po dešti
Kořeny fenoménu školního stravování v českých zemích sahají hluboko do 19. století, k jeho skutečnému rozvoji však došlo až po druhé světové válce. Zpočátku se jednalo spíše o nárazové akce v regionech přímo zasažených válkou, například na Ostravsku, sponzorované mezinárodními organizacemi jako UNRRA nebo UNICEF.
Opravdový rozmach školních jídelen přišel až na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Pozdější propaganda se vývoj snažila prezentovat jako doklad péče státu o zdravé stravování nejmladší generace, stát však ve skutečnosti potřeboval, aby co nejvíce žen odešlo do zaměstnání, což znamenalo, že obědy za ně musí připravit někdo jiný. Proto se množily jak houby po dešti jídelny ve všech typech škol i v předškolních zařízeních. Mohly je ale navštěvovat pouze děti, jejichž oba rodiče se plně zapojili do „budovatelské práce“.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
