Pravda a nenávist

Polská režisérka Agnieszka Holland toho zažila hodně. Až skončí poprask kolem jejího nejnovějšího filmu Hranice, bude mít dobré srovnání. Pamatuje si atmosféru v Polsku koncem sedmdesátých let, do které natočila svůj první film, opatrnou alegorii tehdejší komunistické diktatury. Teď právě zažívá, jakou atmosféru svedou vytvořit demokraticky a svobodně zvolení politici, kteří dávno ztratili zábrany, a teď mají obavy, že ztratí moc.
„Nacistická svině“ je nejpřesnější popis obrazu, který o ní současná vláda strany Právo a spravedlnost, její média a spojenci malují. Motivují je blížící se volby a do malby se (pod tichým vedením předsedy strany a reálného vládce země Jarosława Kaczyńského) zapojili prezident Duda, premiér Morawiecki, ministr spravedlnosti a šéfprokurátor Ziobro. Ten tak moc, až mu varšavský soud předběžně zakázal o Holland cokoli veřejně říkat. Dále ještě veřejnoprávní televize, pohraniční služba a spousty dalších.
Čeští diváci uvidí film v kinech až v půlce října, ale něco je možné říct dopředu. Hranice, která zobrazuje uprchlickou krizi na polsko-běloruských hranicích, není meditativní podobenství a složitá metafora. Je to názorný, skoro dokumentární film, založený na veřejně známých a doložených událostech. Ještě neškodně prozradíme, že záporných postav je tam jen málo: všichni zobrazení Bělorusové, jeden sadistický a jeden cynický polský pohraničník, oba epizodní. Lampasák, který plní příkazy ministra vnitra Kamińského. Jeden slizký policajt, epizodní. Všechny ostatní postavy jsou lidé, kteří tak nebo onak svádí boj a chtějí být dobří.


Vládní politici mluví o nacistické pomluvě polského národa, plivání na polskou uniformu a o podlé vlastizradě. Když Respekt s Holland mluvil v červenci, kdy svůj film dokončovala, říkala, že v žánru veřejné nenávisti čeká hodně. Dnes polským médiím odpovídá, že zase tolik jí nečekala. Režisérka není schovaná ve svém polském bytě a nechodí ven jen v noci a v přestrojení. Mluví s novináři, chodí do talkshow, kde ji většina polských kulturních celebrit vzdává úctu, stejně jako polovina polské veřejnosti. Třeba v Česku i Polsku známá zpěvačka Ewa Farna. Ale zároveň si Agnieszka Holland najala ochranku.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.



















