„Unabomber“ Kaczynski: vizionář, nebo jen vrah?

Měli bychom se snažit zvyšovat napětí až k bodu, kdy se společnost začne rozpadat,“ shrnul své postoje v roce 1999 v interview pro časopis Green Anarchist terorista Ted Kaczynski přezdívaný médii Unabomber, jenž 10. června zemřel ve věznici v Severní Karolíně. A ve stejném rozhovoru pořízeném již ve vězení také připustil, co z toho plyne: opravdoví radikálové by se měli předem psychicky vyrovnat s masovým umíráním lidí, jež by po kolapsu společnosti nevyhnutelně následovalo. Měli by se rozžehnat s umírněnými reformátory a začít pracovat na zániku technické civilizace, která ničí přírodu i lidskou důstojnost.

Nadaný matematik narozený v roce 1942, který ve dvaceti letech absolvoval Harvard, vyměnil o deset let později slibně rozjetou kariéru vědce za život v odlehlém lesním srubu v Montaně. Postupně tu v něm narůstal hněv z invazí sněžných skútrů, kácení lesa či narušování lesního ticha motory letadel. Aby se dotírající civilizaci pomstil, začal poštou rozesílat výbušniny; nejprve primitivní, nepůsobící smrtelná zranění. V roce 1983, poté, co jeho oblíbenou náhorní plošinu rozpůlila silnice, však bomby zdokonalil. Až do zatčení v roce 1996 celkem zabil tři lidi a zranil 23 dalších. Terčem se stávali „exponenti technologicko-průmyslového molochu“ – šéf aerolinek, zaměstnanci univerzit nebo majitel obchodu s počítači.

V manifestu, který se mu podařilo publikovat rok před zatčením, Kaczynski kritizuje jak aktivistickou levici, feministky, zastánce politické korektnosti a menšin i ochránce zvířat, které označuje za příliš kolektivistické, marně usilující o nápravu nereformovatelné společnosti, tak konzervativce obhajující technologický pokrok a ekonomický růst. Za jeden ze zdrojů nestability v moderním světě označuje rychlost změn.

Varuje, že lidská rasa může postupně upadnout do takové závislosti na inteligentních strojích, že ztratí možnost volby a bude muset přijímat veškerá rozhodnutí umělých mozků, stát se závislou na jejich slitování. Dobré součásti technologií podle něj nemohou být odděleny od těch špatných: technologická společnost omezující lidskou svobodu a vyvolávající psychické utrpení je nereformovatelná. Cestou je její oslabení, jež otevírá cestu k otřesům připomínajícím francouzskou nebo bolševickou revoluci.