0:00
0:00
Agenda22. 4. 20234 minuty

Němci nahlédli do mysli svého nejmocnějšího mediálního magnáta 

„Východní Němci jsou buď komunisti, nebo fašisti. Nic mezi tím. Odporné.“ „Jsem pro klimatické změny. V teplém období byla lidská civilizace vždycky úspěšnější než ve studeném. Neměli bychom proti klimatické změně bojovat, ale přizpůsobit se jí.“ „Země ztratila kompas a M (myšleno Angela Merkel – pozn. red.) rozum. Ona je hřebíkem do rakve demokracie.“ Kdo uprchlíkům „otevře dveře, ten sklidí rasismus“.

Snad každý Němec zná po minulých dvou týdnech tyto a další citace Mathiase Döpfnera, nejmocnějšího muže tamních médií. Je generálním ředitelem největšího evropského vydavatelství Axel Springer SE a před třemi lety mu Friede Springer, vdova po zakladateli, darovala balík akcií v hodnotě zhruba miliardy eur i svá hlasovací práva. Patří mu teď 22 procent akcií koncernu, který vlastní přes 150 mediálních titulů ve více než 40 zemích. 

Uvedené citáty psal ve zprávách šéfredaktorovi a dalším členům vedení vlajkové lodi koncernu, bulvárního deníku Bild, který si každý den koupí 1,1 milionu Němců. Neznámý zdroj předal interní komunikaci týdeníku Die Zeit, který ji předminulý týden zveřejnil. Ukazuje smršť ostrých názorů – „Trump zaslouží nobelovku“, „sionismus nade vše“, „koronavirová opatření jsou ,začátkem roku 33‘“ (v roce 1933 v Německu k moci nastoupil Adolf Hitler – pozn. red.) –, jimiž bombardoval své podřízené. A to i před volbami na podzim 2021. O liberální FDP tehdy psal jako o „naší poslední naději“, jen její silný výsledek zabrání „rudo-zelené katastrofě“ a „pomůže odvrátit definitivní úpadek země“. „Nemůžeme pro FDP udělat ještě více?“ psal měsíc před volbami. Pár dní před hlasováním šéfredaktora Bildu esemeskou prosil: „Prosím, posil FDP.“

↓ INZERCE

Döpfner ihned po zveřejnění svých citací zaměstnancům mediálního domu vzkázal, že se jedná o fragmenty zpráv, které nezobrazují jeho myšlení. Rád prý provokuje a rozviřuje debatu, a kdo chce znát jeho názory, tomu doporučil četbu svých článků. Možný vliv na psaní podřízených novinářů odmítl s argumentem, že redaktoři jsou osobnosti s odpovědností a vlastním názorem. Bild ale, jak ukazuje deník Süddeutsche Zeitung, v horké fázi volební kampaně psal o FDP a jejích předácích velmi vstřícně.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 160 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026