Po volbách uvidíme
Ekonomové z NERV předali vládě balík dietních tipů, použije se ale nejspíš jen zlomek
Jako první dílek příběhu o českém zadlužování může posloužit tabulka ministerstva financí, stará dva roky. Bývalá šéfka státních financí Alena Schillerová v ní počítala dopady rušení superhrubé mzdy a s tím spojeného snížení daní. Aby tehdejšímu kroku každý rozuměl, použil se jednoduchý klíč – úspora rostla úměrně platu, každý si polepšil přibližně o sedm procent. Pomáhalo se všem, paradoxně nejvíc těm, kdo to s ohledem na své příjmy nejméně potřebovali. Osmdesátitisícová mzda podle ministerské tabulky stoupla skoro o pět tisíc.
Srozumitelnost nebyla zadarmo, stát v celoročním součtu přišel na daních o sto miliard korun. Ty nyní chybějí, jak je vidět na jiném dílku rozpočtové skládačky z minulého týdne. Ministerstvo školství oznámilo, že učitelé dostanou v době osmnáctiprocentní inflace přidáno v průměru jen o čtyři procenta. Slib dotáhnout jejich platy na 130 procent průměrné mzdy se odkládá, naopak po letech stoupání nastane sestup z loňských 119 na 110 procent.
Spojitost je zjevná. Čím méně se vybere, tím méně má stát na rozdávání. Za sto miliard by šlo zvednout učitelské platy z nynějšího oficiálně uváděného průměru 45 tisíc korun na víc než 60 tisíc, nic takového se ale nestane. Daně zůstávají dole, ve školství i jinde se šetří a stejně to celé nestačí bez zapojení dalších dluhů. Přitom úleva z tabulek Aleny Schillerové už se daňovým poplatníkům dávno vytratila z paměti.
Nepopulárně, ale včas
Upozornění, že nízké daně a vysoké nároky na stát nejdou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
