Zodpovědnost a k čemu je vlastně mobil
S učitelem Bohuslavem Horou o tom, co se děti doma naučí a jak je hodnotit, aby z toho měly radost
Co zvláštního se za poslední půlrok děti naučily doma, co by se ve škole učily jen těžko?
Neřekl bych za poslední půlrok. Jsou doma vlastně už od března. Největší změna je to, že nad sebou najednou nemají člověka, který by jim říkal „hele, ty nedáváš pozor“ nebo „něco tady řešíme, a ty si tu sníš“. Takže se rozhodně naučily to, čemu říkáme měkké dovednosti. Zodpovědnost, dokázat si rozvrhnout práci a čas. Naučily se být manažery svého vlastního učení.
Přišli na to žáci a žačky sami, nebo jste je tam museli nasměrovat?
Spíš sami. Už v jarním termínu jsme se žáků ptali, co by jim z naší strany nejvíc pomohlo. A sami si řekli, že nejlepší je, když dostanou úkoly najednou a můžou si to sami rozplánovat. Zkrátka tady máte hromadu úkolů a odevzdejte je do příštího pondělí do dvanácti hodin.
Co dalšího nového jim učení se doma přineslo?
Třeba používání techniky, notebooků a mobilů. Myslím, že zákaz mobilů ve školách nebude v budoucnu udržitelný a ani smysluplný. Otázka nebude, jestli povolit, ale za jakých pravidel povolit. Zčásti dětem ukazujeme a zčásti na to přicházejí samy, co tyhle přístroje umějí – kalendáře, poznámky, organizéry, upozornění, sdílení – a jak z nich vyždímat maximum.
Dovednosti jsou jedna věc, znalosti a vědomosti druhá, taky důležitá. Učí se jich teď míň? Nebo naopak víc, protože se snadněji na dálku zadávají i…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.