Voskový spektákl
Britský, nyní v Texasu žijící prozaik, dramatik a ilustrátor Edward Carey (1970) je nejen podle listu Observer jedním z nejkurióznějších spisovatelů. U nás dosud vyšel jen první díl pochmurné dětské fantasy trilogie Kronika rodu Iremongerů. Že píše podivné knihy o podivných věcech, se nyní mohou přesvědčit i dospělí s románem Malá, v němž Carey líčí vzestup fyzicky drobné a chudičké Anny Marie Grosholtz narozené ve Štrasburku, která se se svým pánem, lékařem posedlým modelováním částí lidských těl, dostala do Paříže, kde se proměnila ve významem dodnes velkou madame Tussaud.
Figurou ambiciózního sirotka odkazuje kniha na klasiky Charlese Dickense či Henryho Fieldinga, zatímco podtitulem „kromobyčejný život a historická dobrodružství služebné Marie“ na Daniela Defoea, ovšem co do grotesknosti a bizarností jako by vyšla z dílny Davida Lynche. A tenhle dojem ještě posilují autorovy ilustrace. Jako mladík pracoval Carey v muzeu voskových figurín v Londýně, kde ho uchvátily nejen exponáty a zájem o ně, ale hlavně jejich tvůrkyně: žena podle konvenčních měřítek ošklivá, z níž se však díky odhodlání přežít a touze po vzdělání stala legenda. Z vosku vyráběla na prodej i vystavení „hlavy“ tehdejších aristokratů i radikálů jako Voltaire či Marat, přičemž originály některých z nich se k ní dostaly už jako popravené. Navíc pochopila, co lidé chtějí vidět, a neváhala zpodobnit ani slavné dobové zločince.
„Je na ní něco mytického, jako by to byla postava z folkloru…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
